17. dubna 2019 14:22, aktualizováno  18:46 Lidovky.cz > Zprávy > Svět

O podobě věže katedrály Notre-Dame rozhodne mezinárodní konkurz. Může pomoct vizualizace po mrtvém vědci

Rekonstrukce centrální věžičky katedrály Notre-Dame bude vycházet z... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Rekonstrukce centrální věžičky katedrály Notre-Dame bude vycházet z... | foto: Reuters

Paříž Rekonstrukce střešní věžičky katedrály Notre-Dame, která se zřítila při požáru, bude vycházet z mezinárodní architektonické soutěže. Po středeční schůzi francouzské vlády, která byla věnována výhradně pondělnímu neštěstí, to oznámil premiér Édouard Philippe. Naznačil, že nová věž by nemusela být věrnou kopií té staré. Proti tomu se postavil potomek architekta, který v 19. století zničenou věžičku vytvořil.

„Konkurz nám umožní rozhodnout, zda je potřeba věžičku rekonstruovat v identické podobě, nebo bude třeba katedrálu opatřit novou věžičkou přizpůsobenou technikám a výzvám naší doby,“ citovala Philippea televize BFM TV.

Špičatou věžičku, takzvaný sanktusník, v letech 1859 až 1860 navrhl a na střechu katedrály Notre-Dame postavil architekt Eugéne Viollet-Le-Duc. Jeho prapravnuk Jean-Marie Henriquet dnes uvedl, že by byla „obrovská škoda“, kdyby nebylo dílo jeho předka obnoveno. Bylo by to podle něj jako „amputovat katedrále část, která jí náleží“. Věžička z dílny architekta Violleta-Le-Duca podle něj dodávala katedrále z pohledu zezadu eleganci a tvořila již její „integrální součást“.

Nad chrámovou lodí ze střechy původně čněla věžička z 13. století, která byla ale odstraněna v letech 1786 až 1792. Právě na jejím místě vyrostla v 19. století věžička architekta Violleta-Le-Duca.

Prezident Emmanuel Macron v úterý v televizním projevu řekl, že chce, aby rekonstrukce gotické památky byla hotová do pěti let. Podle premiéra představuje tento cíl „obrovskou výzvu“. Premiér Philippe podle agentury AP dodal, že úřady zatím neprovedly žádný odhad celkové ceny rekonstrukce.

Slavná pařížská památka hoří. Požár se nedaří zastavit.
Pohled na uhašenou katedrálu Notre-Dame.

Při pondělním požáru kompletně shořela střecha Notre-Dame a nic nezůstalo také z věže nad křížením centrální a příčné lodě. Také se zřítila část klenby.

Koláž, která porovnává, jak vypadala věž Notre-Dame před požárem a po něm.

Koláž, která porovnává, jak vypadala věž Notre-Dame před požárem a po něm.

Na obnovu katedrály se už za necelé dva dny od vypuknutí požáru shromáždily ve sbírkách stamiliony eur. Philippe slíbil, že „každičké darované euro půjde na rekonstrukci, na nic jiného“. Na správu těchto prostředků má dohlédnout zvláštní výbor, vláda prý také do týdne předloží zákon, který rozvede „zejména záruky transparentnosti a dobré správy darů“.

Francouzský premiér ve svém středečním vystoupení také poděkoval pařížským hasičům, které označil za hrdiny. „Historie nezapomene, že pařížští hasiči zachránili Notre-Dame a umělecké, historické a duchovní poklady, kterým poskytovala přístřeší,“ řekl.

Užitečná vizualizace

Při rekonstrukci pařížské katedrály Notre-Dame poškozené požárem by mohla být užitečná vizualizace, kterou za pomoci vysoce přesných laserových měření interiéru i exteriéru chrámu vytvořil americký historik umění a fanoušek francouzských středověkých památek i moderních technologií Andrew Tallon. Píše o tom server architizer.com.

Vědec, jenž zemřel ve 49 letech loni v listopadu, z padesáti různých úhlů v katedrále měřil vzdálenosti mezi zdmi, pilíři, sochami a různými dalšími místy. Podobný postup použil v katedrále ve Washingtonu a v dalších zhruba 40 církevních památkách.

Jeho práci v dokumentu zaznamenal i magazín National Geographic. Podle něj sice Tallon nebyl prvním, kdo si uvědomil, že je možné použít laserové skenery k mapování gotické architektury, ale stal se prvním, kdo tato zařízení použil, aby pronikl do myšlení středověkých stavitelů.

„Každá budova se hýbe,“ připomněl Tallon v rozhovoru s National Geographic. Dodal, že tyto posuny umožňují odhalit původní plány a rozhodnutí, která museli stavitelé učinit, když stavba nepostupovala podle plánu. „Zmapování tohoto procesu vyžaduje přesná měření,“ uvedl vědec.

Výsledkem jeho úsilí byla podle deníku Le Parisien množina více než miliardy bodů, které byly poté na počítači vybarveny za pomoci sférických panoramatických snímků. Ty vědec ze stejného místa pořizoval zároveň s laserovými skeny. Vznikl tak trojrozměrný model katedrály, který s přesností na pět milimetrů zaznamenává i ty nejmenší detaily, včetně nepatrných stavebních nepřesností.

„Když pracujete na středověkých budovách, máte pocit, že už nemůžete přijít s ničím novým, vše už bylo za ty roky prozkoumáno a popsáno,“ řekl Tallon dříve v rozhovoru pro National Geographic. Dodal, že proto sáhl k nejvyspělejším technologiím, aby získal nové odpovědi. A fungovalo to - Tallonova technika přinesla nové poznatky o původních stavitelích, včetně jejich neuvěřitelně profesionální práce, ale také chyb, píše časopis.

ČTK

Najdete na Lidovky.cz