„Konkurz nám umožní rozhodnout, zda je potřeba věžičku rekonstruovat v identické podobě, nebo bude třeba katedrálu opatřit novou věžičkou přizpůsobenou technikám a výzvám naší doby,“ citovala Philippea televize BFM TV.
Špičatou věžičku, takzvaný sanktusník, v letech 1859 až 1860 navrhl a na střechu katedrály Notre-Dame postavil architekt Eugéne Viollet-Le-Duc. Jeho prapravnuk Jean-Marie Henriquet dnes uvedl, že by byla „obrovská škoda“, kdyby nebylo dílo jeho předka obnoveno. Bylo by to podle něj jako „amputovat katedrále část, která jí náleží“. Věžička z dílny architekta Violleta-Le-Duca podle něj dodávala katedrále z pohledu zezadu eleganci a tvořila již její „integrální součást“.
Nad chrámovou lodí ze střechy původně čněla věžička z 13. století, která byla ale odstraněna v letech 1786 až 1792. Právě na jejím místě vyrostla v 19. století věžička architekta Violleta-Le-Duca.
Prezident Emmanuel Macron v úterý v televizním projevu řekl, že chce, aby rekonstrukce gotické památky byla hotová do pěti let. Podle premiéra představuje tento cíl „obrovskou výzvu“. Premiér Philippe podle agentury AP dodal, že úřady zatím neprovedly žádný odhad celkové ceny rekonstrukce.
Při pondělním požáru kompletně shořela střecha Notre-Dame a nic nezůstalo také z věže nad křížením centrální a příčné lodě. Také se zřítila část klenby.
Opravy Notre-Dame může zkomplikovat nedostatek řemeslníků. ‚Krutě nám chybějí mladí,‘ varuje expert |
Na obnovu katedrály se už za necelé dva dny od vypuknutí požáru shromáždily ve sbírkách stamiliony eur. Philippe slíbil, že „každičké darované euro půjde na rekonstrukci, na nic jiného“. Na správu těchto prostředků má dohlédnout zvláštní výbor, vláda prý také do týdne předloží zákon, který rozvede „zejména záruky transparentnosti a dobré správy darů“.
Francouzský premiér ve svém středečním vystoupení také poděkoval pařížským hasičům, které označil za hrdiny. „Historie nezapomene, že pařížští hasiči zachránili Notre-Dame a umělecké, historické a duchovní poklady, kterým poskytovala přístřeší,“ řekl.
Užitečná vizualizace
Při rekonstrukci pařížské katedrály Notre-Dame poškozené požárem by mohla být užitečná vizualizace, kterou za pomoci vysoce přesných laserových měření interiéru i exteriéru chrámu vytvořil americký historik umění a fanoušek francouzských středověkých památek i moderních technologií Andrew Tallon. Píše o tom server architizer.com.
Vědec, jenž zemřel ve 49 letech loni v listopadu, z padesáti různých úhlů v katedrále měřil vzdálenosti mezi zdmi, pilíři, sochami a různými dalšími místy. Podobný postup použil v katedrále ve Washingtonu a v dalších zhruba 40 církevních památkách.
Jeho práci v dokumentu zaznamenal i magazín National Geographic. Podle něj sice Tallon nebyl prvním, kdo si uvědomil, že je možné použít laserové skenery k mapování gotické architektury, ale stal se prvním, kdo tato zařízení použil, aby pronikl do myšlení středověkých stavitelů.
„Každá budova se hýbe,“ připomněl Tallon v rozhovoru s National Geographic. Dodal, že tyto posuny umožňují odhalit původní plány a rozhodnutí, která museli stavitelé učinit, když stavba nepostupovala podle plánu. „Zmapování tohoto procesu vyžaduje přesná měření,“ uvedl vědec.
Varhany přežily, trnovou korunu zachránil hrdina. Jak to vypadá s předměty z Notre-Dame? |
Výsledkem jeho úsilí byla podle deníku Le Parisien množina více než miliardy bodů, které byly poté na počítači vybarveny za pomoci sférických panoramatických snímků. Ty vědec ze stejného místa pořizoval zároveň s laserovými skeny. Vznikl tak trojrozměrný model katedrály, který s přesností na pět milimetrů zaznamenává i ty nejmenší detaily, včetně nepatrných stavebních nepřesností.
„Když pracujete na středověkých budovách, máte pocit, že už nemůžete přijít s ničím novým, vše už bylo za ty roky prozkoumáno a popsáno,“ řekl Tallon dříve v rozhovoru pro National Geographic. Dodal, že proto sáhl k nejvyspělejším technologiím, aby získal nové odpovědi. A fungovalo to - Tallonova technika přinesla nové poznatky o původních stavitelích, včetně jejich neuvěřitelně profesionální práce, ale také chyb, píše časopis.