Zároveň odmítl "náhlá rozhodnutí" o rychlejším stahování spojeneckých sil z asijské země po nedělním masakru, při kterém americký voják povraždil 16 afghánských civilistů.
Čas pro diplomatické řešení krize kolem íránského jaderného programu se zkracujeObama zdůraznil, že Spojené státy diplomacii upřednostňují, ale že ji nelze provádět, pokud "na druhé straně stolu nikdo nesedí". Šéf Bílého domu již dříve pohrozil vojenským zásahem vůči Teheránu, pokud selžou všechny ostatní možnosti. Íránci by měli příští měsíc jednat o svém sporném jaderném programu se zástupci Británie, Číny, Francie, Německa, Ruska a USA. Američané trvají na tom, že pro Írán je to poslední šance". Západ na nich chce řešit íránský jaderný program, který považuje za vývoj jaderných zbraní, a který jej proto dlouhodobě znepokojuje. Teherán takové podezření odmítá, jeho nukleární úsilí je prý výhradně mírové. |
Spojenci se podle Obamy budou držet současné strategie, jíž je postupné předání kontroly nad zemí místním vojákům a odchod z Afghánistánu do konce roku 2014.
Podle Obamy by se ve světle nedělního incidentu nemělo zapomínat na pokrok, který spojenci v Afghánistánu zaznamenali.
Prezident jako příklad uvedl, že se podařilo zlomit nástup povstaleckého hnutí Taliban a že úspěšně pokračuje výcvik afghánského vojska. Cameron podotkl, že není pochyb o tom, že afghánská mise je složitá, cíle spojenců ale podle premiéra přesto lze splnit.
Spojené státy v Afghánistánu vedou nejdelší konflikt ve své historii.
Zahájily jej na konci roku 2001 kvůli neochotě tehdy vládního hnutí Taliban vydat předáky teroristické organizace Al-Káida podezřelé z přípravy útoků na USA z 11. září téhož roku. Po nedělním masakru začaly v USA opět sílit hlasy volající po rychlejším, či okamžitém stažení vojáků z Afghánistánu.
