Změna pravidel je součástí rozsáhlejší reformy špionážních programů amerických tajných služeb, kterou vyvolala odhalení Edwarda Snowdena.
AFÉRA NSAAmerické tajné služby špehují miliony Američanů - tak zněla hlavní zpráva britského deníku The Guardian ze dne 6. června. Zdrojem Guardianu se stal teprve třicetiletý Edward Snowden, tehdy už bývalý zaměstnanec zpravodajských služeb NSA a CIA, který reportérovi listu předal důkazy o tajném sledovacím programu Prism a spustil tak jednu z největších špionážních afér ve světových dějinách. Postupně zveřejňované dokumenty odhalily, že aktivita NSA se neomezila pouze na americké území - agentura odposlouchávala telefony lidí po celém světě, a to včetně významných státníků. Zatímco si rozhořčené zahraniční vlády povolávaly na kobereček americké velvyslance a dožadovaly se vysvětlení, američtí politici začali volat po reformě tajných služeb. |
Obama v této souvislosti dnes v 17:00 SEČ přednese projev symbolicky v budově ministerstva spravedlnosti a podle analytiků bude vycházet z doporučení komise zpravodajských expertů vytvořené Bílým domem. Ta mu v polovině prosince doporučila posílení dohledu nad činností NSA i právě zákaz skladování dat o telefonních hovorech Američanů.
Metadata jsou informace o uskutečněných telefonních hovorech v jakémsi surovém stavu, tedy bez prozrazení totožnosti zákazníků velkých amerických telefonních operátorů, kteří zachycují všechny hovory těchto klientů na čísla v USA a v zámoří.
Podle AP však není jasné, kdo nyní informace o hovorech bude uchovávat - rozhodnout o tom má v součinnosti Kongres, zástupci tajných služeb a ministr spravedlnosti. Takový postup ale nakonec může být velmi zdlouhavý, protože zákonodárci se v tomto směru dosud nedokázali shodnout prakticky na ničem, ať již jde o to, zda by skladování dat o telefonických hovorech Američanů mělo pokračovat, či o to, kdo by tato data měl případně uchovávat.
Aféra rozpoutaná bývalým spolupracovníkem tajných služeb Snowdenem vyvolala v USA i v zahraničí velké pobouření, protože podle zveřejněných informací Američané nesledovali jen telefonickou komunikaci svých občanů, ale i řady cizinců a zahraničních politiků, včetně německé kancléřky Angely Merkelové. Obamou navržená reforma má uklidnit veřejné mínění a obnovit důvěru Američanů v to, že tajné služby nezneužívají své pravomoci.
