Obamův pokyn je prý součástí nynějšího přehodnocování zpravodajských aktivit. Tento krok má také předvést ochotu Bílého domu omezit alespoň některá sledování poté, co bývalý spolupracovník NSA Edward Snowden odhalil tajné programy shromažďující obrovská množství údajů o protivnících i spojencích Ameriky, jakož i o amerických občanech.
ČTĚTE TAKÉ: |
Skutečnost, že NSA sledovala washingtonská sídla MMF a SB, nebyla dříve odhalena. Detaily takových špionážních operací bývají obvykle přísně tajné.
"Spojené státy nevedou elektronické sledování zaměřené na ústředí Světové banky a MMF ve Washingtonu," zní oficiální ujištění.
Ale podle vládního představitele, hovořícího pod podmínkou anonymity, Obama vydal pokyn ukončit sledování před několika týdny, přibližně ve stejné době, kdy nařídil NSA přestat s odposloucháváním sídla OSN v New Yorku.
VÍCE O AFÉŘE KOLEM ODPOSLECHŮ |
MMF i Světová banka se zdržely vyjádření, podobně jako NSA či velitel amerických zpravodajských služeb.
"Je to dobrý nápad (omezit sledování ekonomických institucí). Naším nepřítelem je terorismus a na něj bychom se měli zaměřit," prohlásil expert Loch Johnson. Obama podle něj udělal správnou věc, když nechal ukončit odposlouchávání mezinárodních organizací a spřátelených státníků, jako je německá kancléřka Angela Merkelová.
Podle bývalého analytika CIA Paula Pillara je třeba brát zřetel na skutečnost, zda skutečný přínos z odposlouchávání MMF odpovídá rizikům plynoucím z prozrazení operace; v současnosti je takový přínos asi minimální.
Obamova administrativa po svém nástupu prý kladla větší důraz i vynaložila větší zdroje na získávání ekonomických informací, než její předchůdci; podle Obamova prvního ředitele CIA Leona Pannetty cílem bylo pochopit hlubší smysl a důsledky globální krize.