Ebola zabila prvního Evropana. USA poskytnou experimentální lék

Pětasedmdesátiletého Pajarese španělské úřady minulý čtvrtek za přísných bezpečnostních podmínek evakuovaly z Libérie do madridské nemocnice, kde pobýval v izolaci. V neděli lékaři dostali povolení použít zatím neschválené sérum ZMapp, které bylo do španělské metropole dopraveno ze Ženevy.

Evakuace španělského duchovního Miguela Pajarase, jenž se v Libérii nakazil ebolou. Navzdory usilovným snahám madridských lékařů Pajaras v úterý zemřel. 

#LoMásLeído: El padre Pajares les saca los colores http://t.co/TNtwZR4Yst pic.twitter.com/0ZBkMiZ8ey

— El Confidencial (@elconfidencial) August 9, 2014

ZMapp, který se při dosavadních testech na zvířatech jevil jako nadějný lék proti ebole, dostali také dva Američané, kteří se v Africe rovněž virem krvácivé horečky nakazili. Jejich stav se po podání séra údajně nadále zlepšuje. Z nemoci, která si v Africe vyžádala přes tisícovku mrtvých, se oba Američané zotavují ve Spojených státech, kam byli převezeni.

Zásoby nového léku ZMapp jsou však velmi omezené. Odborníci také nevědí, zda sérum nebude mít nežádoucí dopady na lidské zdraví. S jistotou také nelze říci, zda je skutečně proti ebole účinné. Experti na etiku, které svolala WHO, nicméně rozhodli, že je etické používat k záchraně osob nakažených smrtícím virem ebola experimentální léčbu.

Lék míří do Libérie

Americký prezident Barack Obama vyhověl žádosti liberijské vlády a povolil odeslání vzorků experimentálního léku proti krvácivé horečce ebola do západoafrické země. Obamu o pomoc v pátek dopisem osobně požádala liberijská prezidentka Ellen Johnsonová Sirleafová. Odeslání dávky experimentálního léku do Afriky schválil americký Úřad pro kontrolu potravin a léků (FDA) a podpořila ho i šéfka Světové zdravotnické organizace (WHO) Margaret Chanová, oznámil v pondělí mluvčí Bílého domu.

Liberijský ministr informací Lewis Brown uvedl, že země získá vzorky, které by mohly vyléčit jen dva nakažené liberijské lékaře. Ministerstvo zdravotnictví je prý již v kontaktu se společností Mapp Biopharmaceutical, která lék ZMapp vyrábí. Oba nemocní lékaři písemně souhlasili s touto formou léčby, dodal ministr.

Klinické testy experimentální očkovací látky by měly začít již brzy, uvedla britská farmaceutická společnosti GlaxoSmithKline, která vyvíjí vakcínu spolu s americkými vědci. Nynější epidemie je podle WHO nejhorší od chvíle, kdy byla ebola před téměř 40 lety poprvé identifikována u člověka.

Nicméně i kdyby vše šlo rychle a byly zavedeny nouzové postupy, nová vakcína nebude podle expertů připravená k širokému použití před rokem 2015.

Nejhorší epidemie eboly v historii Ebola je jednou z nejnebezpečnějších chorob na světě - je vysoce nakažlivá a úmrtnost na ni dosahuje až 90 procent. Neexistuje proti ní vakcína, ač některé se testují. "Léčba" spočívá jen v podpůrné terapii - rehydrataci pacienta, udržování krevního tlaku a prokysličení a v léčbě případných dalších infekcí. Způsobuje ji virus ebola, nazvaný podle řeky Ebola v Konžské demokratické republice (Kongo; dříve Zair), kde byla tato nemoc v roce 1976 poprvé identifikována. Epidemie tehdy propukla v konžské vesnici Yambuku a v Nzaře v sousedním Súdánu a zemřelo na ni 431 ze 602 nakažených. Nový virus tam objevil tehdy 27letý belgický lékař Peter Piot. Diagnostika eboly je obtížná, protože prvotní symptomy jsou neurčité, respektive připomínají jiné choroby. Nemocný cítí slabost, bolesti svalů, hlavy a v krku, má zarudlé oči, může cítit bolest na hrudi a mít obtíže při dýchání a polykání. Provází ji náhlá horečka. Posléze se objeví zvracení, průjem, vyrážka a začínají selhávat orgány, nejprve ledviny a játra. V některých případech se objevuje vnitřní či vnější krvácení. Charakteristický tvar viru ebola. Symptomy se mohou objevit dva až 21 dnů po nakažení. Přenáší se krví, sekrety a tělními tekutinami nemocného; je třeba se proto vyvarovat například i kontaktu s použitými ručníky. Častými oběťmi jsou zdravotníci ošetřující nemocné, pokud nepoužívají rukavice, masky a ochranné brýle. Člověk může být přenašečem viru někdy až sedm týdnů po uzdravení. Přirozenými hostiteli viru ebola jsou netopýři živící se ovocem. V Africe byly zdokumentovány také případy nákazy při kontaktu s uhynulými či nemocnými opicemi, lesními antilopami či dikobrazy. Všechny dosavadní epidemie eboly postihly africký kontinent. Nejvíce obětí (431) si vyžádal hned první známý výskyt eboly v roce 1976 (v Kongu a Súdánu); druhý nejvyšší počet lidí (254) zabil virus eboly v roce 1995 rovněž v Kongu, 224 osob jí podlehlo v roce 2000 v Ugandě a zatím poslední větší epidemie eboly postihla v roce 2007 Kongo, kde na ni tehdy zemřelo 187 lidí. Současná epidemie vypukla loni v prosinci v Guineji (že jde o ebolu bylo oznámeno v březnu) a rozšířila se do Sierry Leone, Libérie a Nigérie; dosud si vyžádala na 1013 obětí, nakaženo je přes 1800 osob.