Markus R. býval zaměstnancem Spolkové zpravodajské služby (BND). Letos v červenci byl ale zatčen kvůli tomu, že přes dva roky Američanům dodával tajné německé dokumenty.
Němečtí politici, včetně ministra vnitra Thomase de Maiziera, se pak celou věc snažili zlehčovat. Tvrdili, že Markus R. byl jen nevýznamným zaměstnancem BND. I kdyby tomu tak skutečně bylo, tak o úplnou nulu nešlo.
PSALI JSME: |
Markus R. sice trpěl pohybovou a řečovou vadou, přesto se na jeho stole objevovaly některé důležité dokumenty. Týdeník Der Spiegel zjistil, že mezi nimi byly mimo jiné ty, v nichž se psalo, že BND špehovala Turecko a také Hillary Clintonovou a Johna Kerryho.
O pozoruhodné zjištění jde hned ze dvou důvodů. Německo se zaprvé dlouhodobě cítí pobouřené tím, že se v minulosti stalo terčem amerických odposlechů.
Špehování? Běžný nástroj
Nyní však na povrch vyplula věc, která se zdá zcela logická: špehování je nástroj, který dnešní státy zcela běžně používají. A to bez výjimky. Podle agentur odposlechli němečtí agenti konverzaci Hillary Clintonové se šéfem OSN Kofim Annanem v době, kdy byla americkou ministryní zahraničí. (Údajně šlo ale o náhodu, neboť hovor byl zachycen v rámci jiné operace.) Současný šéfdiplomat USA Kerry pak byl odposloucháván minimálně jednou – loni při hovoru přes satelit.
Nejnovější objev je podstatný i kvůli tomu, že na jeho základě mohou být poškozeny německo turecké vztahy. Turecko bylo terčem „spolkových“ odposlechů řadu let, navíc prý německé špionážní akce vůči partnerovi z NATO trvají dodnes.
VÍCE ZDE: |
Jakou by k tomu měla BND motivaci? Němci již delší dobu s obavami pozorují srocování islamistů na Blízkém východě. A Turecko bylo a je v tomto regionu důležitým hráčem. Podle dalších informací příčinou ke sledování mohl být letitý konflikt mezi Kurdy a tureckými úřady.
„Byli bychom blázniví...“
„Byli bychom blázniví, kdybychom Turecko nesledovali,“ citoval nejčtenější deník Bild bývalého německého agenta. Vztahy mezi Ankarou a Berlínem se v poslední době zhoršovaly. Nejnovější aféra může přinést skutečnou krizi. Německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier již zřejmě začal pracovat na minimalizaci škod. V pondělí si telefonoval se svým protějškem Ahmetem Davutoglem. Mimo jiné se domluvili na tom, že se brzy setkají šéfové tajných služeb, aby o celé akci jednali.
Co odhalila aféra NSA?
|
Ankaru popudily nejen samotné odposlechy (podle některých informací o nich dokonce věděla), nýbrž i reakce části německých politiků, kteří špehování obhajují. Jako příklad lze uvést poslance konzervativní vládní CDU Andrease Schockenhoffa. Celá aféra se jistě bude nadále vyvíjet. Svou roli v tom sehraje i to, že v Německu žije řada Turků, jejichž zájmové organizace výrazně promlouvají do veřejného života. Novináři pak budou pátrat po tom, kdo vlastně příkaz ke špehování Turecka vydal. Bývalý šéf BND Hans-Georg Wieck tvrdí, že Spolková zpravodajská služba těžko mohla jednat na vlastní pěst. Poptávka tedy musela podle něj přijít ze spolkové vlády.
Pozoruhodné je, že Američané oproti Turkům reagovali mnohem více zdrženlivě. „Tyto zprávy nebudu komentovat,“ reagovala mluvčí ministerstva zahraničí na zprávy týkající se odposlechů Kerryhoa Clintonové. „S Německem máme velmi úzkou spolupráci v rámci boje proti společným hrozbám,“ dodala. Proč tak mírná reakce? Američané asi vědí, že po aféře NSA si nemohou moc vyskakovat.
