Když se dva v britské politice budou prát spolu a ještě uvnitř svých táborů navzájem, třetí by se brzy mohl zdát. Podle posledního průzkumu, který si nechal zpracovat deník Independent, by 52 procent Britů uvažovalo nad volbou nové strany, pro kterou se zřejmě vytvořil prostor na politickém středu. Jen čtvrtina dotázaných to zcela vyloučila.
Ještě v dubnu letošního roku se podle průzkůmů cítilo dvěma hlavními stranami dobře reprezentováno čtyřicet procent obyvatel ostrovní monarchie, přičemž asi stejná čáast to viděla opačně. O pět měsíců později už je nespokojenců výrazně více - 48 procent ostrovanů se cítí od hlavních politických hráčů izolovaně.
Jeremy Corbyn v únoru 2018.
Zvláště hořké jsou výsledky průzkumu pro předsedu labouristů Jeremyho Corbyna, který bývá často osočován z posouvání Labour Party příliš nalevo. Třetina voličů, včetně tečh, kteří jeho stranu volili vloni, by totiž uvítalo, kdyby se největší levicová britská strana rozštěpila na dva subjekty.
Vakuum uprostřed. Dočkáme se návratu liberálů?
Mayová: Opozice nás nezviklá, z Evropy odejdeme. Myšlence Brexitu jsme naprosto oddáni |
Pro britskou politiku by středová doplňující dvě velké strany nebyla až takovou novinkou. V minulosti se do této pozice dostali liberální demokraté, kteří se dokonce jako třetí nejsilnější strana podívali do koaliční vlády, pro Británii nezvyklou formu vládnutí. „LibDem“, jak se liberálním demokratům přezdívá, tehdy utvořili koalici s konzervativci Davida Camerona.
A právě librální demokraté pořádají od soboty čtyřdenní konferenci v anglickém Brightonu, na které chce jejich předseda Vince Cable vyburcovat své kolegy k zabrání politického středu v rámci prezentování své strany jako „hnutí pro umírněné“.
Předseda Liberálních demokratů Vince Cable.
Podle průzkumu by ale voliči za kanálem La Manche uvažovali i o zcela nové středové straně, která by se před dalšími volbami mohla objevit. Takový subjekt by mohl vzniknout třeba právě odštěpením části konzervativců nebo labouristů. Obě strany jsou totiž již delší dobu pohlcené vnitřními spory.
Rozpory kvůli brexitu a černý mrak antisemitismu
Ačkoli se konzervativní strana může považovat za dominantní sílu britské politiky v poslední dekádě, „prohrané“ hlasování o vystoupení Británie z Evropské unie vyhloubilo uvnitř strany hluboké příkopy.
Plány Mayové pro brexit jsou ‚sebevražedná vesta‘, kritizuje premiérku exministr Johnson |
Plán tehdejšího premiéra Davida Camerona sebrat referendem vítr z plachet sílící antievropské UKIP selhal a konzervativci se vnitřně rozštěpili, část z nich chtěla v unii zůstat a část odejít. Vnitřní rány ještě zjitřil konflikt mezi premiérkou Mayovou a populárním ministrem zahraničí a bývalým starostou Londýna Borisem Johnsonem, po kterém se kontroverzní blonďák rozhodl rezignovat na svou funkci. Často se o něm navíc mluví jako o nástupci Mayové, což řada konzervativních poslanců nesnáší dobře.
Boris Johnson
Labouristé na druhé straně už jednou politický střed obsadit dokázali. Povedlo se jim to za vlády Tony Blaira, který svým programem „Třetí cesta“ dokázal v roce 1997 vyhrát pro labouristy volby. Ve 44 letech se tehdy stal nejmladším premiérem od roku 1812.
Další ruský vliv. Twitterové účty podporovaly před volbami šéfa labouristů Corbyna |
Dnes ale stojí ve vedení strany děvetašedesátiletý Jeremy Corbyn, který přichází s velmi levicově laděnými myšlenkami, kvůli kterým volají někteří členové po jejím návratu na levý střed politického spektra.
Už od roku 2015 se navíc labouristům nedaří odvrátit podezření, že v jejich řadách čile bují antisemitismus. Sám Corbyn se podezřením také nevyhnul kvůli své aktivitě na Facebooku, kde je spojován s otevřeně antisemitskými skupinami.
Další volby by měli Brity čekat v roce 2022, pokud nedojde k předčasným volbám, které může premiérka Mayová vyhlásit podle zákona kdykoliv během pětiletého volebního období. Prorazit by ale pro třetí stranu nebylo vzhledem k systému voleb ve Velké Británii vůbec lehké. Každý poslanec je zvolen ve svém vlastním jednomandátovém obvodu, ke zvolení tedy musí porazit kandidáty všech ostatních stran.
