Nepokoje se přesouvají i do regionů. Na západě země, v tradiční baště ukrajinského nacionalismu Lvovu, se odpůrci prezidenta Viktora Janukovyče zmocnili sídel úřadů a policie a vyhlásili "politickou autonomii" na ústřední moci.
Násilnosti hlásí ukrajinská média i z východu země, který většinou stojí pevně za prezidentem Janukovyčem a jeho vládou. Terčem útoku se tam staly zejména kanceláře opoziční strany Svoboda a proevropského hnutí UDAR. V centru ukrajinské metropole přes den zatím panuje relativní klid, obě strany se ale podle médií připravují k dalším srážkám. Ty v Kyjevě s plnou silou propukly v úterý. Demonstranti zpevňují barikády a hromadí zásoby kamení a pneumatik. Policie a vojska ministerstva vnitra se snaží obklíčit náměstí Nezávislosti, kde už tři měsíce trvají protivládní protesty.
Do Kyjeva míří armáda
Úřadující ministr obrany Pavel Lebeděv vydal příkaz k přesunu výsadkové brigády z východoukrajinského Dněpropetrovska do Kyjeva. Podle nepotvrzených informací má do Kyjeva dorazit z jihoukrajinského Mykolajiva i 79. motostřelecký pluk.
Ukrajinská tajná služba SBU oznámila, že zahájila vyšetřování nejmenovaných politiků podezřelých z pokusu o státní převrat. Zahájila také "protiteroristickou operaci" po celé zemi vzhledem k eskalaci násilí a skutečnosti, že od úterka se "v rukou zločinců" ocitlo více než 1500 střelných zbraní a 100 000 nábojů. Zájem na dalším setkání s opozicí mezitím projevil prezident Viktor Janukovyč, který je pod tlakem hrozících západních sankcí. Podle šéfa hnutí UDAR Vitalije Klička se opozice jednání zúčastní, i když poslední podobná schůzka byla v úterý večer neúspěšná.
Západ připravuje sankce
Volání po zavedení sankcí v západních zemích výrazně zesílilo. Usilovat o jejich vyhlášení chce polský premiér Donald Tusk i řada dalších západních politiků. Podle unijního prezidenta Hermana Van Rompuye by EU mohla na eskalaci vývoje na Ukrajině reagovat i finančními sankcemi či vízovými omezeními vůči těm, kdo jsou odpovědni za násilí a použití nepřiměřené síly.
"Na Ukrajině se odehrávají nepojmenovatelné a nepřípustné věci. Násilí, brutalita, represe," řekl francouzský prezident François Hollande po schůzce s německou kancléřkou Angelou Merkelovou, která se vyslovila pro sankce cílené proti viníkům, ale nepostihující celé obyvatelstvo.
Násilí na Ukrajině odsoudil i český prezident Miloš Zeman, česká vláda se vyslovila pro zavedení sankcí vůči lidem zodpovědným za násilí.
O sankcích budou jednat ve čtvrtek odpoledne ministři zahraničí EU na mimořádné schůzce v Bruselu. Ministři zahraničí Francie, Německa a Polska ještě předtím dopoledne navštíví Kyjev, kde chtějí jednat s ukrajinskými představiteli i zástupci opozice.
Aktuální dění na Ukrajině v živém vysílání kanálu Espreso TV:
Postoj Ruska
Ruské ministerstvo zahraničí oznámilo, že využije veškerý svůj vliv k tomu, aby na Ukrajině zavládl klid a mír. Moskva vyzvala vůdce protivládního povstání, aby zastavili krveprolévání a bezodkladně obnovili dialog se zákonnou státní mocí bez hrozeb a ultimát. Ministerstvo je "rozhořčeno faktem, že vůdci ukrajinské opozice nereagují na akce radikálů a podněcují tak 'hnědou' revoluci," praví se ve stanovisku ruské diplomacie.
Kreml podle mluvčího Dmitrije Peskova pozorně sleduje situaci na Ukrajině, ale přidržuje se zásady nevměšování. Mluvčí zároveň odmítl komentovat spekulace ruských médií, že Putin se v úterý nedovolal prezidentu Viktoru Janukovyčovi, který byl údajně zaneprázdněn. Později Peskov oznámil, že telefonický rozhovor Putina s Janukovyčem se ve středu v noci uskutečnil.