Evropa by měla přijímat uprchlíky na základě „legálních kontingentů“, uvedla tento týden německá kancléřka Angela Merkelová v Bundestagu během rozpravy o státním rozpočtu na příští rok. Zmíněné kontingenty, jež by podle šéfky německé vlády měly platit v celé Evropě, by mohly přispět ke snížení počtu běženců, kteří již několik měsíců přicházejí do Německa.
Cílem těchto opatření je zlegalizování příchodu mimoevropských běženců na starý kontinent a omezení role pašeráků, míní Merkelová.
Je ovšem otázkou, jak se k myšlence kontingentů postaví ostatní členské státy Evropské unie. Řada z nich nesouhlasila již s návrhem Evropské komise, aby uprchlíci přicházející do Evropy byli rozdělováni mezi ostatní členy na základě pevných kvót.
Kancléřka hovoří v posledních dnech o kontingentech stále častěji. Němečtí komentátoři to hodnotí jako první náznak, že se Merkelová odklání od svého dosavadního postoje, podle něhož není možné stanovit horní hranici pro příchod uprchlíků do země.
Afghánistán-Berlín za sedm tisíc eur. Nic jsem o Německu nevěděl, říká Abdul |
Právě něco takového po šéfce německé vlády již několik týdnů požadují její vládní partneři. Naposledy německý vicekancléř a šéf sociálních demokratů Sigmar Gabriel uvedl v rozhovoru pro list Süddeutsche Zeitung, že problémem není ani tak konečný počet běženců, kteří míří do Německa, jako spíš to, jak rychle přicházejí.
Němci sází na dohodu s Turky
Merkelová v parlamentu znovu zdůraznila, že klíčovou roli při snižování počtu uprchlíků hraje Turecko.
Již před dvěma týdny se tři lídři německých vládních stran dohodli, že by s Tureckem měly být zahájeny rozhovory o pravidelném odebírání uprchlíků z tamních táborů. V Turecku žije až 2,5 milionu běženců, někteří i několik let.
Dohoda s Ankarou by tak zabránila tomu, aby na příchodu běženců do Evropy vydělávali pašeráci lidí. Zároveň by například mohla již přímo na místě proběhnout první evidence uprchlíků, což by dovolilo vyloučit ty, kteří by mohli představovat potenciální bezpečnostní riziko.
Podobný způsob letos v létě zvolila Velká Británie, když její vláda oznámila, že si sami Britové přímo v uprchlických táborech na hranici mezi Tureckem a Sýrií převezmou dvacet tisíc uprchlíků.
Čeští křesťané zachraňují své souvěrce z Iráku. Uprchlíci k nám chtějí, líčí filmař |
Kontingenty by také umožnily vybrat si snáze určitou skupinu uprchlíků, například ženy s dětmi nebo starší lidi. Výměnou za to, že by Německo a případně i jiné evropské státy převzaly běžence z uprchlických táborů na jeho území, by se muselo Turecko zaručit, že bude kontrolovat své hranice. Zároveň by muselo souhlasit s tím, že přijme zpět běžence, kteří přišli do EU ilegálně.
Ve vztahu k uprchlíkům ze Sýrie, kteří po dobu několika týdnů dostávali v Německu azyl bez větších omezení, kancléřka Merkelová uvedla, že tito by měli mít možnost vrátit se zpátky do vlasti, a to za předpokladu, že se tam nebude válčit. „Neměli bychom jim říkat, aby to nedělali,“ uvedla Merkelová před poslanci.
