zavřít
1 / 30
náhledy
Prezident John F. Kennedy poprvé představil roku 1961 v Kongresu záměr dopravit bezpečně amerického občana k Měsíci do konce 60. let. Cílem bylo získat převahu ve vesmírných závodech se SSSR.
Autor: NASA
„We choose to go to the Moon“, zněl výrok Johna F. Kennedyho v Houstonu z 12. září 1962.
Autor: Wikipedia.org
Dostat člověka na Měsíc měl projekt Apollo. Předcházely mu dva jiné - Mercury a Gemini. Na snímku astronauti prvního z nich.
Autor: NASA
Součástí projektu Apollo byly kromě Apolla 11 i další vesmírné mise, které měly za úkol zjistit, zda je vůbec možné „dobýt“ Měsíc.
Autor: NASA
Posádku Apolla 11 tvořili (zleva) velitel Neil Armstrong, Michael Collins a Buzz Aldrin.
Autor: Reuters
Simulace nasazení a používání různých nástrojů na povrchu Měsíce. Snímek ze dne 22. dubna 1969. Aldrin (vlevo) používá k vyzvednutí vzorků lopatku a kleště. Armstrong drží pytel, aby mohl převzít vzorek.
Autor: NASA
Neil Armstrong při simulačním výcviku.
Autor: NASA
Sedm let po Kennedyho projevu, rocích příprav a tréninku přišel den startu. Apollo 11 s vícestupňovou nosnou raketou Saturn V na odpalovací rampě 39A.
Autor: NASA
Na místě bylo kolem 3500 novinářů z 56 zemí světa. Start rakety živě přenášely televizní stanice ve 33 zemích. Jen v USA sledovalo událost u obrazovek odhadem 25 milionů diváků.
Autor: Reuters
Posádka Apolla 11 pár okamžiků před startem.
Autor: Reuters
Vícestupňová nosná raketa Saturn V s Apollem 11 odstartovala ze startovacího komplexu Kennedyho vesmírného střediska na Floridě 16. července 1969 v 13:32 UTC (14:32 SELČ).
Autor: NASA
Vícestupňová nosná raketa Saturn V s Apollem 11 definitivně opouští odpalovací věž.
Autor: NASA
Oběžné dráhy raketa Saturn V dosáhla po 12 minutách. Po jednom a půl obletu Země se v 16:22 UTC (18:22 SELČ) na šest minut zapálil třetí stupeň Saturnu (S-IVB) a uvedl Apollo na dráhu k Měsíci. Poté astronauti přestavěli loď – s velitelským modulem se odpojili, otočili jej a připojil k lunárnímu modulu. Pilotem lunárního modul byl Buzz Aldrin (na snímku).
Autor: NASA
Záběr na lunární modul po oddělení velitelského. Autorem fotky byl Michael Collins.
Autor: NASA
Vše kontrolovali technici ve středisku NASA.
Autor: NASA
Výhled na povrch Měsíce po přistání.
Autor: NASA
Let na Měsíc trval tři dny. Dne 21. července ve 2:56:15 UTC (4:56:15 SELČ) vkročil Armstrong jako první člověk na povrch Měsíce. „Je to malý krok pro člověka, obrovský skok pro lidstvo,“ konstatoval.
Autor: NASA
Buzz Aldrin vylézající z modulu.
Autor: NASA
Chvíli po Armstrongovi na povrchu Měsíce stanul i Buzz Aldrin.
Autor: NASA
Povrch Měsíce.
Autor: NASA
Buzz Aldrin nainstaloval soupravu vědeckých přístrojů EASEP, která obsahovala pasivní seismograf a laserový koutový odrážeč. Na sbírání vzorků Aldrin použil geologické kladivo.
Autor: Reuters
Přistávací modul Eagle.
Autor: NASA
Otisk boty na povrchu Měsíce.
Autor: Reuters
Po přesunu do lunárního modulu astronauti zapnuli návratový stupeň a zbavili se svých batohů s PLSS, jedné kamery a jiných už nepotřebných věcí. Na obrázku je vidět Země.
Autor: Reuters
Neil Armstrong i Buzz Aldrin byli stále pod bedlivou kontrolou z řídícího střediska.
Autor: NASA
Astronauti přistáli 24. července 1969 na hladině Tichého oceánu 380 km jižně od Johnsonova atolu a 24 km od letadlové lodi USS Hornet. Modul nejprve přistál dnem vzhůru. Za pomoci nafukovacích balonů se jej ale podařilo otočit do správné polohy.
Autor: Reuters
Z vrtulníků pro astronauty seskočili čtyři potápěči v ochranných oděvech. Také astronauti dostali ochranné oděvy. Důvodem byla obava z možného zavlečení mimozemského života na zem. Poté s astronauty vrtulník odletěl na loď USS Hornet.
Autor: Reuters
Prezident Richard Nixon dává znamení "OK" při pozdravu členů posádky Apolla 11 Neila Armstronga, Michaela Collinse a Buzze Aldrina v karanténě na letadlové lodi USS Hornet. Ta trvala i na pevnině až do 11. srpna 1969.
Autor: Reuters
Členy posádky v karanténě přišly přivítat i manželky.
Autor: Reuters
Slavnostní turné po Spojených státech začalo 13. srpna 1969. Lidé v ulicích New Yorku radostně vítali členy posádky Apolla 11. Šestnáctého září byli členové posádky přijati v Kongresu Spojených států. Za následujících pětačtyřicet dnů projeli 25 zemí světa.
Autor: Reuters
