Tři týdny loď Ocean Viking, která u libyjských břehů z pašeráckých člunů vzala na palubu 234 migrantů, čekala před evropskou pevninou na povolení zakotvit. Itálie, jejíž přístavy bývají prvním cílem těchto záchranných akcí, odmítala povolit vstup.
Nová italská vláda pod vedením národně konzervativní strany Bratři Itálie a její předsedkyně Giorgie Meloniové má nekompromisní postup proti nelegální imigraci přímo ve svém programu. Loď odkázala do Francie, která ji nakonec v Toulonu přijala. To ovšem způsobuje další problémy na domácí i mezinárodní scéně.
Když loď nabrala směr Francie, italská vláda slavila své první malé vítězství. Vicepremiér a předseda Ligy Matteo Salvini se radoval, že „vítr se obrací“, a senátor Berlusconiho strany Forza Italia Maurizio Gasparri prohlašoval, že „tvrdá imigrační politika začíná nést první úspěchy“.
 |
O poznání méně slavila italské vládě ideově blízká opozice ve Francii, tedy Národní sdružení Marine Le Penové. To rovněž sbírá politické body svým protiimigračním programem a kritizuje Macronovu vládu, že nekontrolovanou imigrací zejména z afrických a arabských zemí ve Francii ničí bezpečnost a sociální smír.
Francouzská vláda je ovšem pod domácí kritikou i ze strany veřejnosti a médií za to, že se nechala Itálií tímto způsobem zatlačit ke zdi. Tamní ministr vnitra Gérald Darmanin proto již v reakci oznámil, že země posílí společnou hranici s Itálií, aby zabránila nelegálním přechodům, a pozastaví dříve dohodnuté solidární převzetí 3 500 migrantů z Itálie.
Meloniová po počátečních oslavách tuto francouzskou reakci, jež se podle ní rovná „zradě“, označuje za „nepochopitelnou a nespravedlivou“. Zatímco Francie mluví o „nepřijatelném jednání“, Itálie poukazuje na nedostatek evropské solidarity.
Bránit vyplutí a zřídit bezpečnostní hotspoty
O sedm let později tak znovu ožívají sentimenty migrační krize z roku 2015, nyní ovšem již o poznání tvrději. O africké migranty a žadatele o azyl Itálie ani Francie na svém území nestojí.
„Itálie nemůže být přístavem pro všechny Afričany plující do Evropy,“ říká Meloniová. Evropa má podle ní předcházet výjezdům na moře už u afrického pobřeží a pro migranty zřídit společné hotspoty, které by ověřovaly jejich identitu.
Jen za letošní rok Itálie podle Meloniové přijala 90 tisíc migrantů připlouvajících do Evropy přes Středozemní moře. V den, kdy Francie převzala 234 lidí z lodi Ocean Viking, jich na italskou půdu z humanitárních lodí vstoupilo dalších šest set. Zároveň Meloniová kritizuje evropský plán na přerozdělení migrantů: z osmi tisíc lidí, kteří měli opustit Itálii, jich bylo relokováno jen 117, z toho 38 do Francie.
Podle italského ministra vnitra Mattea Piantedosiho, který má ideově blízko k protiimigrační Lize, mají být migranti přijímáni tou zemí, v níž je registrovaná záchranná loď, která je do Evropy přivezla. Tam pak také mohou podat žádost o azyl.
15. října 2018 |
Brusel: Jak předejít další migrační megakrizi
Italská vláda se na jedné straně drží svého volebního programu, na druhé si ale nemůže dovolit poničit vztahy s Evropou. Tím méně nyní v době, kdy Unie pracuje na úpravě rozpočtové a dluhové politiky tak, aby lépe odrážela situaci a potřeby jednotlivých zemí. Zatímco sever chce více disciplinovanou fiskální politiku, jih včetně Itálie se snaží prosadit pravidla co nejvolnější.
Také Meloniová na znamení dobré vůle vyjela na svou první cestu coby premiérka právě do Bruselu. A to se vzkazem, že Itálie je na evropské scéně spolehlivým partnerem, a zároveň s žádostí o schválení italského postpandemického plánu na ekonomickou obnovu, na nějž jdou značné finance právě z Unie.
Italský poslanec Evropského parlamentu a někdejší italský ministr pro Evropu Sandro Gozi v tom ale vidí pokrytectví: „Meloniová v Bruselu předstírá, že s Evropou spolupracuje, zatímco v Římě dál prosazuje krajně pravicovou propagandu. Ale pokud z EU nyní chceme získat bezprecedentní finanční zdroje, musíme být také prvními, kdo evropská pravidla bude dodržovat.“
Právě kvůli migračnímu sporu mezi Itálií a Francií chce Evropská komise na prosinec svolat mimořádné setkání ministrů vnitra členských států. „Nemůžeme to nechat dojít tak daleko, že se dva státy budou veřejně tak tvrdě osočovat kvůli migraci,“ obává se důsledků současné situace místopředseda Evropské komise Margaritis Schinas. „Hrozí, že z toho vznikne další politická megakrize.“
