Globální oteplování, které výrazně mění klimatické podmínky na planetě, se státy zavázaly zpomalit v roce 2015 v pařížské dohodě, která si za cíl klade udržet zvyšování teploty výrazně pod dvěma stupni Celsia a co nejvíce se přiblížit hodnotě 1,5 stupně v porovnání s teplotou v předindustriálním období. Mezivládní panel OSN pro změnu klimatu (IPCC) tento měsíc varoval, že situace je natolik vážná, že naplnit cíle klimatické dohody lze již jen pomocí rychlých a dalekosáhlých změn.
Hrozí globální katastrofa, vědci mají záchranný plán ‚na poslední chvíli‘. Radí, jak zvrátit růst teplot |
Aktuální propočty IPCC uvádějí, že oceány vstřebaly 90 procent tepla, za kterým stojí uhlíkové emise způsobené lidskou činností. Nový výzkum, jehož výsledky shrnuje Nature, se ale opírá o novou metodu měření teploty oceánských vod. Vědci tak zjistili, že v posledních 25 letech každý rok oceány absorbovaly tepelnou energii odpovídající 150násobku elektrické energie, kterou lidstvo ročně vyrobí. To je o 60 procent více, než dosavadní studie uváděly.
Předchozí vědecké práce vycházely z určování tepelných přebytků vznikajících lidskou činností emisemi skleníkových plynů, tým vědců ve Spojených státech se zaměřil na plyny přirozeně se vyskytujících v atmosféře, a to na kyslík a oxid uhličitý.
Oba plyny jsou rozpustné ve vodě, ale míra rozpustnosti závisí na teplotě. S rostoucí teplotou je dokáže voda absorbovat méně. Vědci uvádějí, že každoroční měření kyslíku a oxidu uhličitého v atmosféře podle výše zmíněného postupu přinesla mnohem přesnější data o tom, kolik tepla oceány pohltily.
„Představte si, že by oceán byl hluboký pouze 30 stop (deset metrů),“ řekla podle agentury AFP Laure Resplandyová z Princetonské univerzity, která výzkumníky vedla. „Z našich dat vyplývá, že by se každých deset let od roku 1991 oteplil o 6,5 stupně Celsia,“ dodala.
Resplandyová na základě výsledků tvrdí, že lidstvo musí znovu přehodnotit svou uhlíkovou stopu tak, aby se emise snížily o 25 procent vůči původním odhadům.
Lidstvo navíc musí počítat s tím, že když se mu bude dařit atmosféru ochlazovat, teplo nahromaděné v oceánu se začne zpět do ovzduší uvolňovat. O to více bude podle Resplandyové obtížnější udržet teplotu na povrchu planety ve stanovených mezích. Poznamenala, že uvolňování tepla z oceánu bude otázkou nadcházejících století.
