Ocenění Bandery, který za druhé světové války stál v čele ukrajinských nacionalistů, jež bojovali jak proti nacistům, tak proti sovětských silám, pobouřilo Moskvu.
Několik dní po Banderově vyznamenání se na oblastní soud v Doněcku obrátil tamní právník Vladimir Olencevyč. Argumentoval tím, že tento titul může dostat jen občan Ukrajiny, kterým Bandera nebyl.
Nový ukrajinský prezident Viktor Janukovyč oznámil, že před výročím konce druhé světové války, které Moskva slaví 9. května, problém s kontroverzním dekretem vyřeší.
Hrdina nebo terorista?
Bandera, který bojoval proti sovětské nadvládě v zemi až do začátku 50. let, je nejen na Ukrajině velmi citlivým tématem. V roce 1959 ho v německém Mnichově zavraždil agent sovětské tajné služby KGB. Na západní Ukrajině je považován za národního hrdinu, východ země, kde žije převážně rusky hovořící obyvatelstvo, ho vnímá jako zločince a teroristu.
Někteří historikové také poukazují na to, že Bandera a nacionalisté kolem něj původně spolupracovali s nacisty a podíleli se na vyvražďování polských Židů. Židovské dokumentační středisko Simona Wiesenthala označilo jmenování Bandery ukrajinským národním hrdinou za výsměch obětem nacistické zvůle.
Banderovi stoupenci zanechali krvavé stopy po druhé světové válce také v Československu, přes které se snažili probít na západ Evropy.
