Čtyřiadvacetihodinová stávka začala v dopravě již v neděli večer. V důsledku zastavení práce leteckých dispečerů nepřistálo ani nevzlétlo na letištích od 22:00 žádné letadlo. Na mezinárodním bruselském letišti to znamená zrušení 600 letů. Ředitel letiště Charleroi hovoří o „skutečné katastrofě“.
Protest se dotkl i leteckého spojení s Prahou. Podle mluvčí pražského letiště Mariky Janouškové v pondělí zrušili dopravci tři páry letů mezi Bruselem a českou metropolí.
ČTĚTE TAKÉ: |
Stávkové hlídky
Vlaky se také zastavily již v neděli večer. Po celé pondělí se nepočítá s provozem rychlovlaků, které zemi spojují s Francií, Británií, Nizozemskem a Německem. Ve valonských i vlámských městech nejezdí podle AFP žádné autobusy, tramvaje či metro. Odbory řidičů kamionů pohrozily zablokováním dálnic. Zastavení práce postihlo školy, školky, věznice, úřady, podniky i média. Neočekává se vydání deníků ani žádný rozhlasový program.
Zastavila se, nebo přinejmenším zpomalila činnost v průmyslu, poštovních službách a sběru odpadků. Zaměstnavatelé vyzvali úřady, aby zasáhly proti stávkovým hlídkám, které brání se dostat na pracoviště lidem, kteří pracovat chtějí.
Kampaň proti úsporám
Pondělní stávkoustávkou vrcholí dosavadní několikatýdenní kampaň za zrušení vládních plánů na úsporu celkem 11 miliard eur (303,6 miliardy Kč) z rozpočtu v příštích pěti letech. Odbory varovaly, že protesty budou pokračovat i v roce 2015, pokud vláda úsporná opatření neodvolá, nebo alespoň neupraví. Začátkem listopadu se na jejich výzvu sešlo v Bruselu na 120.000 demonstrantů.
Generální stávka má být zatěžkávací zkouškou pro nový koaliční kabinet, který řídí od začátku října frankofonní liberál Charles Michel. Vláda počítá se změnou odchodu do starobního důchodu ze současných 65 na 67 let v roce 2030. Odbory také odsuzují změnu platových podmínek, která podle nich povede ke snížení kupní síly zaměstnanců.
