Prymula se v projevu omluvil, že v létě nebyl důraznější. Česko čekají tři neveselé týdny, řekl |
„Od polského přístavního města Gdaňsk u Baltu až po starobylé pevnostní město Kotor na Jadranu - virus se šíří po celém regionu,“ píše redakce amerického deníku The New York Times ve svém středečním článku, který vyšel s titulkem „Střední Evropa, ušetřená na jaře, nyní trpí s tím, jak se počty nakažených zvedají“. Novináři kvitují úspěšné počínání středoevropských zemí během jarní vlny, ale zároveň dodávají, že testy zkoumající rozšířenost covidových protilátek v české populaci ukazují mnohem nižší míru expozice obyvatelstva viru, než jaká byla dokumentována na místech s obtížnou první vlnou, jako třeba v Londýně. To pravděpodobně znamená, že lidé by mohli mít nižší přirozenou odolnost.
S tím souhlasí i Petr Smejkal, hlavní epidemiolog z pražského IKEM(u), kterého NYT zpovídají. Přidává i další faktory, které dle něj zhoršily podzimní druhou vlnu: například dědictví autoritativního komunismu - tedy imunitu vůči vládním opatření.
Bleskové uzavření v mnoha částech střední Evropy mělo zřetelnou pachuť nařizování a přikazování, které je typické především pro armádu. Fungovalo to, ale za jakou cenu? „Díky tomu se z veřejnosti stal pouze pasivní aktér,“ uvádí Smejkal. Navíc se prý přidala nesrozumitelná a zmatená komunikace vlády ve chvíli, kdy se lidé již sami začínali přiklánět ke konspiračnímu smýšlení.
Do konce roku může zemřít až 15 tisíc lidí, bijí čeští vědci na poplach. Vyzývají k osobnímu lockdownu |
Jako vrchol letní euforie, kdy se některým zdálo, že koronavirus zřejmě skončil, je opět - jako již tolikrát - připomínána hostina na Karlově mostě, kde se sešly stovky lidí, a to i za přítomnosti některých politiků. „Šlo o předčasnou deklaraci vítězství,“ píše deník NYT s tím, že téměř kompletní letní uvolnění vedlo k raketovému šíření na počátku podzimu.
Stárnoucí populace, která často žije pospolu
Americká redakce dále s odvoláním na veřejná data publikovaná Světovou bankou uvádí, že věkový průměr ve střední Evropě je vyšší než jinde ve světě. Stárnoucí populace čelí vyššímu riziku těžkého průběhu nemoci covid-19. Současně s odvoláním na průzkum provedený americkým Pew Research Center novináři uvádějí, že starší lidé v regionu mají tendenci žít ve velkých rodinných skupinách, což opět zvyšuje rizika případné nákazy.
Šéf lékařské komory Kubek vyzval české doktory v zahraničí, aby přijeli pomoct kolegům domů |
Za nejzřetelnější výzvu Česka a okolních zemí v současnosti považuje NYT nedostatek lékařů a zdravotních sester. „Mnozí z nich v posledních dvou dekádách odešli v rámci širší emigrace kvalifikovaných pracovníků do bohatších evropských, případně zcela jiných, zemí,“ uvádí deník. To opět potvrzuje Smejkal, který uvádí, že ve většině tuzemských zdravotnických zařízení chybí také sestry, respirační terapeuti a další odborní pracovníci.
Britské deník The Guardian a server BBC si všímají především reakce českého premiéra Andreje Babiše. BBC v článku nazvaném „Jednou nohou v pekle“ cituje Babišova pondělní slova z tiskové konference po skončení důležité vlády, kde se rozhodovalo o podobě lockdownu - o tom, že necítí odpovědnost za současnou situaci v zemi, že jeho svědomí je čisté.
The Guardian zase zmiňuje Babišovo svalování viny na obyvatelstvo, které nedodržuje restrikce a nařízení. „Smýšlení lidí se drasticky změnilo, až 7 procent lidí odmítá nosit ochranu úst a nosu,“ cituje premiéra deník s tím, že jarní předpisy týkající se nošení roušek a respirátorů, které vyžadovaly, aby se ochrana nosila i venku a to téměř dva měsíce, získaly všeobecnou mezinárodní chválu a ohlas.
Již v září některá německá média popsala situaci ohledně České republiky v souvislosti s druhou vlnou covidu-19 jako přechod z premianta na problémové dítě.
