K historickému setkání by mohlo dojít (jestli z něj nesejde, což analytici zatím rozhodně nevylučují) již koncem května letošního roku. Pokud k němu dojde, půjde o první americko-severokorejský summit od korejské války, která probíhala v letech 1950 - 1953 a zároveň o obrovský úspěch pro administrativu Donalda Trumpa.
Po roce 1953 se Severní Korea mezinárodním summitům téměř úplně uzavřela. Země, kterou Reportéři bez hranic popsali jako „informační černou díru“, zatím od války svolila pouze ke dvěma, a to v letech 2000 a 2007, pokaždé se svými jižními sousedy. Krom květnového setkání s Trumpem se Kim teď také chystá i na další summit s Jižní Koreou, který by měl proběhnout ještě v dubnu a o němž se mluví jako o potenciálním konci 68leté války.
Již teď se dá v rámci příprav na oba summity mluvit o zlepšení jinak dlouhodobě napjatých americko-severokorejských vztahů. Kolem Velikonoc se s Kimem v rámci příprav setkal někdejší šéf CIA Mike Pompeo. O schůzce nejprve informoval list The Washington Post, Trump ji však následně (i přes oficiální vyjádření Bílého domu, které hlásilo, že situaci nebude komentovat) potvrdil na Twitteru a označil za úspěch.
V pátek padl další milník. Severokorejská agentura KCNA podle jihokorejských médií v sobotu oznámila, že KLDR zastaví své jaderné testy. Kim Čong-un to prý osvětlil s tím, že se země chce zaměřit na hospodářský růst a na „mír na Korejském poloostrově“. Krom toho Kim kývl i na přítomnost amerických vojáků v Jižní Koreji.
Trump Kimovy kroky označil za „velký pokrok“, jeho úzký tým ale v soukromí upozorňuje, že Kimův slib je zajímavý spíš tím, co neobsahuje - tedy přímý závazek jaderného odzbrojení. Podle listu The Washington Post jde totiž o slib, ze kterého bude pro Kima velice lehké vycouvat, a může tedy dost dobře jít o strategii. Kim podle nich chce působit před summitem otevřeně, ale ve skutečnosti mu jde jen o lepší vyjednávací pozici a snahu zhoršit šance Spojených států, jak diplomaticky odmítnout všechny požadavky, které si na summit KLDR připraví.
Strategie Kima a chaos v Bílém domě
Většina washingtonských expertů podle listu New York Times věří, že KLDR chce svůj status nukleární velmoci ve skutečnosti upevnit, zároveň se však snaží uniknout ze spárů ekonomických sankcí, které na ni řada zemí v čele s USA uvalily. Kimovi poradci totiž prý mohli ucítit příležitost zlepšit status KLDR díky chaosu, o kterém se hovoří ve spojitosti s Trumpovým Bílým domem.
Severní Korea se navíc potýká s dlouhodobou ekonomickou krizí, většina tamních lidí žije v chudobě a až v posledních letech v hlavním městě začínají být dostupné „luxusy“ jako jsou venkovní bazény či 3D kina – dovolit si je však může jen minimum obyvatel.
Trumpovi poradci radí opatrnost, sám prezident je prý však velice nadšený z potenciálu zapsat se do historie. Zatím si veřejně ještě nezačal klást podmínky (nezmínil ani tři Američany, kteří jsou v KLDR současně vězněni), proto není zřejmé, s jakým cílem jde k jednacímu stolu.
Jednání mohou narazit i na to, že Kim alespoň zatím působí o dost obratněji, než se od diktátora, který se rutinně uzavírá před světem, čekalo. „Dělají hodně dobrou práci, působí rozumně,“ komentoval Evan S. Mederois, bývalý poradce Baracka Obamy pro asijské záležitosti. „Ale při rozebrání té tlakové kampaně se zjistí, že se dostávají do pozice, kde budou přijati jako nukleární velmoc.“
Obavy vzbuzuje u kritiků Bílého domu Trumpův nejužší tým, v čele s novým poradcem pro národní bezpečnost. Generála Herberta Raymonda McMastera ve funkci před měsícem nahradil někdejší americký zástupce při OSN a komentátor konzervativní televizní stanice FOX News John R. Bolton, který se dva týdny před nástupem do funkce k summitu vyjádřil velice kuriózně: řekl, že nevyhnutelně selže, ale pak se USA může rychle posunout do další fáze - vojenské konfrontace. Za tu se Bolton dlouhodobě zasazuje. Krom toho Trump vyhodil i svého ministra zahraničí, Rexe Tillersona, a nahradil jej bývalým šéfem CIA Mikem Pompeem.
Analytici v rámci představení ideálního scénáře doporučují, aby americká vláda vzala mlčky na vědomí, že Severní Korea po třiceti letech vývoje svého jaderného arzenálu nepřijme okamžité kroky k tomu, aby zbrojní program zastavila. Jiným řešením by mohlo být zavedení limitů, které by Pchjongjangu umožnily zachovat si určitou jadernou moc a zároveň by omezily sílu náloží a počet nosičů. Obě země by zároveň pracovaly na zvýšení vzájemné důvěry, což by mohlo vést k vážnějším rozhovorům o odzbrojení, píše The Washington Post.
Po opatrnosti volá i Čína či Japonsko. Japonský premiér Šinzó Abe se nechal slyšet, že nepovažuje za rozumné, aby Korea byla odměňována jen za dialog. Motivací pro Kima by měla být snaha vzkřísit severokorejskou ekonomiku, Trumpa naproti tomu čekají v listopadu volby, v rámci kterých hrozí, že jeho Republikáni ztratí většinu v Kongresu.
