Odborářům se nelíbí Špidlova 'flexicurity'

Na "ústavodárném summitu" se sešly politické špičky 27 členských zemí EU. Čekají se tvrdá vyjednávání, ale nechybějí ani optimistická očekávání, že státy na ústavní smlouvě domluví již v noci.

Dokument, který by se měl podle portugalského premiéra do historie zapsat jako Lisabonská smlouva, počítá kupříkladu se zavedením funkce předsedy Evropské rady, snížit by se měl počet členů Evropské komise. EU má mít také jakéhosi ministra zahraničí, ač se mu tak formálně říkat nebude.

Předpokládá se výrazně rozšíření počtu oblastí, v nichž pro přijetí rozhodnutí stačí kvalifikovaná většina, nikoli jednomyslnost. V budoucnu by se také měl změnit systém hlasování v radě ministrů. Zdá se, že největší průtahy a problémy by mohly způsobit hlavně polské či italské požadavky.

Polský prezident Lech Kaczynski, jehož země svými žádostmi výrazně pozdržela předchozí červnový summit, krátce před začátkem nynějšího jednání pohrozil komplikacemi, pokud nebude vyslyšeno polské volání. Varšavě jde o to, aby menšina států mohla dočasně blokovat rozhodnutí o sporných otázkách v Radě EU.

"Za sociální Evropu"
Summit  doprovodila demonstrace portugalských odborářů.  Podle organizátorů akce se jednalo o největší demonstraci za posledních dvacet let za účasti asi 200.000 lidí. Policie ale hovořila o výrazně menší účasti. Terčem hněvu odborářů byla takzvaná "flexicurity", což je kombinace slov pružnost (flexibility) a jistota (security). Pojem, který je známý spíše v ekonomických kruzích a v unijních institucích než u široké veřejnosti, má přispět k modernizaci pracovního trhu v unii. Jedním z jeho "otců" je i český eurokomisař Vladimír  Špidla.

Abstraktní výraz je v Evropské unii často vysvětlován na příkladu továrny, která se rozhodne ze západní Evropy odejít na Východ. Zatímco dnes může oznámit firma odchod prakticky kdykoli, "flexicurity" jí má donutit oznámit přesun svého závodu včas, aby se na něj zaměstnanci mohli připravit.

Někteří odboráři ale považují "flexicurity" především za skrytou liberalizaci pracovního trhu, což dali najevo i v Lisabonu. Při demonstraci se objevovaly mimo jiné transparenty s heslem "Za sociální Evropu, za zaměstnanost a za práva zaměstnanců". Portugalští odboráři jsou rovněž podrážděni politikou portugalského premiéra José Socrata, který výrazně omezil rozpočtové výdaje a neváhá snižovat počet státních zaměstnanců.