Rusko a USA brzy prodlouží smlouvu Nový START. Biden volal i tajemníkovi NATO Stoltenbergovi |
NATO má v Afghánistánu zhruba 9600 vojáků. Asi 2500 z nich jsou Američané. Podílí se především na výcviku afghánských sil. V Afghánistánu jsou nasazeni i čeští vojáci, od letošního roku jich tam na základě mandátu schváleného českou vládou a parlamentem může být do 205. Loni česká armáda ukončila ostrahu spojenecké základny Bagrám.
Stoltenberg v pondělí vyzval radikální hnutí Tálibán, aby omezilo útoky, zpřetrhalo vazby s teroristy a více energie věnovalo mírovým jednáním s vládou v Kábulu. „Náš společný cíl je jasný: Afghánistán by neměl nikdy sloužit jako útočiště pro teroristy, odkud by mohli útočit na naše domoviny,“ uvedl generální tajemník. Žádná členská země NATO nechce podle Stoltenberga zůstat v Afghánistánu déle, než je nutné. „Neodejdeme ale dříve, než nastane ten pravý čas,“ řekl.
Stoltenberg bude prostřednictvím videokonference ve středu a ve čtvrtek jednat s ministry obrany členských zemí NATO. Už o víkendu média informovala, že se ministři dohodnou na tom, že alianční vojáci v neklidné středoasijské zemi zatím zůstanou. Původně se uvažovalo o stažení vojáků do letošního května. Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena čelí výzvám, aby stažení vojáků nařízené bývalým šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem odložila nejméně o půl roku.
V Srbsku se chystá žaloba na NATO kvůli munici s uranem. Po bombardování na jaře 1999 měla způsobovat rakovinu |
Tálibán v Afghánistánu vládl v letech 1996 až 2001. V říjnu 2001 zahájily USA a Británie v rámci protiteroristické operace Trvalá svoboda útok na afghánský režim. Byla to reakce na zářijové teroristické útoky z téhož roku na New York a Washington spáchané organizací Al-Káida, která měla základnu v Afghánistánu. Vláda Tálibánu byla svržena v listopadu 2001.
