Komunální volby bývají v Hongkongu především o místních problémech ve čtvrtích a málokoho zajímají – volení zástupci totiž mají minimální pravomoci. Například volební účast při posledních volbách v roce 2015 nepřesáhla ani 50 procent. Tentokrát však bude všeobecné hlasování o něčem jiném. Volby jsou totiž vnímány jako neoficiální referendum o demokratických reformách, jež požadují od června demonstranti v ulicích.
Hongkongský nejvyšší soud obnovil zákaz zakrývání tváře, policie ho může vymáhat během víkendových voleb |
Podle deníku The Washington Post má prodemokratický tábor pro jistotu své kandidáty prakticky ve všech 452 volebních okrscích. Zástupci demokratického bloku se totiž obávají, že by se mohla zopakovat situace z roku 2015, kdy ve více než 60 okrscích neměli propekingští politici konkurenty.
Demokratické spojenectví pro pokrokový a lepší Hongkong vyzvalo 4,1 milionu hongkongských voličů, aby v nedělním hlasování „odmítli temné síly, které uvrhly Hongkong do chaotické situace“.
Přestože se bývalá britská kolonie podle čínské ústavy těší velké autonomii, Čínská lidová republika má nad regionem velice dobrou kontrolu. V neděli volení zástupci městských částí sice mají jisté pravomoci, ale o většině zásadních věcí rozhoduje správce, který je nominovaný Čínou. A právě to je jedním z důvodů, proč jsou obyvatelé města již několik měsíců v ulicích – chtějí mít právo vybrat si vedení sami.
Neutuchající protesty
Neustávající demonstrace původně vypukly v červnu kvůli kontroverznímu zákonu o vydávání občanů Hongkongu do pevninské Číny. Po masových protestech ho vláda nakonec stáhla, ale nevyloučila, že ho někdy vrátí. Obavy z návratu návrhu zákona hnala občany Hongkongu do ulic i v následujících měsících.
Po násilných střetech mezi demonstranty a policií nakonec správkyně Hongkongu Carrie Lamová ustoupila ulici a zákon stáhla nadobro. Bylo ale již pozdě. Masivní protesty pokračovaly a postupně přerostly v požadavky obecnějších demokratických reforem.
  |
Demonstranti měli původně pět zásadních požadavků. Chtěli stažení extradičního zákona, vyšetření policejní brutality, amnestii pro demonstranty, svobodnou volbu správce Hongkongu a aby vláda nenazývala demonstranty výtržníky.
Přestože vláda splnila jeden z pěti požadavků demonstrantů, protesty se jen stupňovaly. V ulicích města tak v posledních týdnech pravidelně zaznívají výstřely, policejní složky bijí demonstranty a používají proti nim pepřové spreje, obušky či gumové projektily i slzný plyn téměř na denní bázi. Protestující ale útoky opětují a vzduchem směrem k policejním jednotkám létají Molotovovy koktejly nebo zapálené šípy.
Policie použila proti demonstrantům slzný plyn.
Čína stojí za správkyní
Relativně dlouhou dobu vše vypadalo pro demonstranty nadějně. Čínská vláda zůstávala zdrženlivá, přestože v srpnu uspořádala velké vojenské cvičení v nedalekém Šen-čenu, které bylo evidentně vztyčeným prstem směrem k Hongkongu. Zásah armády nepřišel a koncem října se dokonce objevily spekulace, že prezident Si Ťin-pching plánuje odvolat správkyni Lamovou.
Veškeré naděje prodemokratických sil pak ale čínský lídr pohřbil, když v listopadovém rozhovoru pro státní agenturu Xinhua uvedl, že „centrální vláda má velkou důvěru v Lamovou a váží si práce jejího vládního týmu“.
Podle deníku The Guardian hned druhý den vydala Komunistická strana Číny prohlášení, že bude po Hongkongu požadovat zajištění národní bezpečnosti, posílení bezpečnostních jednotek a navýšení patriotické výuky. Jinak řečeno: Čína zvýší svou kontrolu nad regionem. Tedy pravý opak toho, co si přejí demonstranti v ulicích.
Že se propekingské síly v Hongkongu pokusí udržet město ve svých rukou, naznačovaly i události předcházející samotným volbám. Úřady totiž například koncem října vyloučily z volebního boje známého prodemokratického aktivistu Joshuu Wonga. Volební komise podle agentury Reuters uvedla, že Wongova nominace byla shledána „neplatnou“. Místní vláda ve svém prohlášení dodala, že kandidát nevyhověl požadavkům předpisů pro volby plánované na 24. listopadu.
„Rozhodnutí zakázat mi kandidaturu je jasně politicky motivované,“ prohlásil třiadvacetiletý aktivista. „Tento krok přiměje ještě víc obyvatel Hongkongu, aby vyšli demonstrovat do ulic a také aby hlasovali ve volbách,“ dodal.
