Sto dvanáct ku pětapadesáti – to je poměr, který se zdál být magickým klíčem k nové, lepší budoucnosti Venezuely. S takovou převahou totiž vítězně vyšla z prosincových parlamentních voleb sjednocená opozice na úkor socialistů. Poprvé po bezmála 17 letech od chvíle, kdy se moci chopil levicový vůdce Hugo Chávez a země se vydala cestou socialismu 21. století.
Opozice v ostře sledovaných volbách na sklonku roku získala dvoutřetinovou převahu v jediné komoře zákonodárného sboru. Má tak možnost mimo jiné odstavit vládní socialistickou stranou PSUV dosazené soudce nejvyššího soudu nebo revidovat ústavu – tedy alespoň teoreticky.
Pryč s Chávezem i Bolívarem
Autoritářský režim, v jehož čele po Chávezově smrti stanul jeho chráněnec Nicolás Maduro, totiž jako by vzkazoval, že jen lehce se vzdát nehodlá. Když v úterý mířili opoziční zastupitelé do parlamentu složit slavnostní slib a ujmout se tak funkce, zablokovaly jim cestu kordony příslušníků národních gard a zavřely i stanice metra v blízkosti budovy.
AUTORITÁŘSKÁ VENEZUELA |
Venezuelský nejvyšší soud minulý týden na podnět socialistů s odkazem na údajné kupování hlasů suspendoval tři opoziční (a jednoho socialistického) poslance, což opozici připravilo o ústavní většinu v parlamentu. Ta však verdikt Madurovi loajálního a politicky dosazeného soudu odmítá uznat a avizovala, že do parlamentu dorazí všichni její zvolení zástupci. Sjednocená opoziční koalice také vyzvala lid, aby vyšel převzít parlament.
Gardisté se nakonec stáhli – zřejmě i v obavách z možných střetů a krveprolití v ulicích, který by na režim v Caracasu vrhly negativní obraz za hranicemi. Obdobné konfrontace mezi vládními silami a opozicí měly loni na jaře za následek několik mrtvých, což na venezuelský režim sneslo vydatnou kritiku ze zahraničí.
Ještě před oficiální přísahou se opoziční poslanci jali názorně socialistům vracet úder. Z budovy parlamentu nechali k jejich nelibosti vynést velkoformátové portréty Cháveze i někdejšího předáka boje za nezávislost na španělské koruně Simóna Bolívara.
„Tady a teď se začnou věci měnit,“ nechal se slyšet nový předseda parlamentu Henry Ramos Allup. Dvaasedmdesátiletý lídr má zkušenost s politikou ještě z předchávezovské éry, a mnozí do něj právě proto vkládají naději na zlepšení bezútěšné situace země.
  |
Opozice chystá referendum
Venezuela má sice největší odhadované zásoby ropy na světě, po propadu jejich cen na světových trzích a po 17 letech centrálně řízené ekonomiky se ovšem topí v bezútěšné hospodářské situaci. V obchodech chybí základní zboží a platy se smrskly na žalostné minimum. Odhaduje se, že meziroční inflace činí 180 až 200 procent. Opozice se nyní dušuje, že právě ekonomická obnova je jednou z jejích priorit.
Opoziční poslanci si však činí ambice i na mnohem větší sousto. Nejpozději do půl roku chtějí podle Ramose představit plán, jak ústavní cestou odstavit od moci prezidenta Madura. V polovině dubna totiž pokoří milník poloviny šestiletého mandátu, po němž může být podle ústavy iniciováno referendum o jeho odvolání. K jeho vypsání je potřeba podpisu 20 procent voličů.
Aby byl posléze výsledek uznán, musí volební účast přesáhnout 25 procent a pro se musí vyslovit nejméně stejný počet voličů, jaký ho dosadil do funkce. Maduro v dubnu 2013 získal lehce přes 50 procent – o procento a půl více než opoziční kandidát Henrique Capriles. Opozice jej tehdy obvinila z manipulací.
Armáda stáhla svou „bezvýhradnou“ podporu prezidenta Madura:
Venezuela: en pleine crise institutionnelle, l'armée réitère son soutien au président Maduro https://t.co/taIkWr8Rzt
— Jerôme ACTUS (@Daniel_Jerome44) 8. Leden 2016Ačkoliv Maduro prohru socialistů v prosincových volbách uznal, je otázkou, zdali by negativní výsledek respektoval i v případě referenda. Od voleb podniká všechny kroky, aby si zachoval moc. Socialisté se nyní snaží zformovat paralelní poslanecký sbor z řad zástupců regionů – komunální parlament. Podle listu El País se jeho 168 zástupců poprvé sešlo v úterý, tedy v týž den, kdy prvně zasedl národní parlament.
Maduro také na samém sklonku roku, pouhý den před vypršením možnosti vládnout prostřednictvím dekretů, již mu loni udělil parlament, schválil zákon upravující kontrolu nad centrální bankou v jeho prospěch. Nyní prezident rovněž oznámil personální obměnu svého kabinetu, jehož členy si vybírá. Osm z 32 ministrů tvoří podle listu El Mundo aktuálně důstojníci armády.
