Černé bouřkové mraky střídající se s jasnou oblohou dělaly papeži Františkovi příznačnou kulisu, když v Rumunsku mluvil o nesnášenlivosti a rozdělené společnosti. V regionu, kde stále doutnají národnostní a náboženské spory, byla hlava katolické církve naposledy před dvaceti lety. Jan Pavel II. tehdy kázal o usmíření a František přijel pokračovat v jeho stopách.
Papež povozil osm uprchlických dětí v papamobilu. Gesto italské vládě, míní média |
Největší ohlas vyvolala jeho omluva Romům. „Žádám o odpuštění jménem církve – Hospodina a vás – za ty případy, kdy jsme vás v minulosti diskriminovali, špatně jsme s vámi zacházeli a pohlíželi na vás s nedůvěrou,“ řekl papež při setkání se zástupci romské menšiny v městečku Blaj. „Historie nám ukazuje, že křesťanům – ani katolíkům – není toto zlo neznámé,“ dodal.
Vztah rumunské společnosti k Romům je zatížen předsudky podobně jako u nás i jinde v Evropě. Za druhé světové války poslaly rumunské úřady do německých koncentračních táborů spolu s tisícovkami Židů také 25 tisíc Romů, z nichž polovina nepřežila.
Polskem otřásl film o sexuálním zneužívání v církvi. Má miliony zhlédnutí |
Papež se pustil do tématu menšin a sociálního vyloučení, které si na paškál bere extrémní pravice. Například italský vicepremiér, ministr vnitra a vůdce strany Liga Matteo Salvini se s papežem dostal kvůli Romům několikrát do sporu. Politik je ostentativně nazývá „cikány“ a snaží se prosadit jejich deportace, papež zase pozval Romy prostřednictvím 500 jejich zástupců do Vatikánu.
Stejně vstřícný byl František i v Rumunsku. „Je to historický moment pro mě i mé lidi,“ prohlásil Damian Drăghici, romský hudebník a politik, který byl zvolen poslancem europarlamentu. „Pro mě jsou papežova slova hodně důležitá, potřebujeme podporu v situaci, kdy krajně pravicová hnutí v Evropě sílí,“ komentoval pak návštěvu pro list The New York Times Florin Botonogu, šéf Centra pro romskou a menšinovou politiku v Bukurešti.
„Jsme bratři a sestry“
Duchovní lídr katolíků také absolvoval několikahodinovou jízdu po horských silničkách do vesnice Sumuleu Ciuc, známého poutního místa katolíků v Transylvánii, kde žije silná maďarská menšina. Papeže tu očekávalo na 80 tisíc návštěvníků, mezi nimi i maďarští činitelé včetně prezidenta Jánose Ádera.
Papež František vydal ‚manuál‘ proti sexuálnímu zneužívání. Dospělost církev posouvá z 16 na 18 let |
„Složité a žalostné minulé události nesmějí být zapomenuty nebo popírány, zároveň však nesmějí být překážkou či výmluvou, která stojí v cestě naší touze žít pohromadě,“ řekl papež. Transylvánie neboli Sedmihradsko patřilo k Rakousku-Uhersku, v roce 1920 bylo na základě Trianonské mírové smlouvy předáno Rumunsku. V posledních letech tu napětí přiživuje vláda v Budapešti, která například rozdává krajanům maďarské pasy a poučuje své sousedy o politice vůči menšinám.
Uznání se pak od papeže dostalo řeckokatolické církvi, jež praktikuje východní obřad jako pravoslavný, uznává ale autoritu papeže. Rumunští řečtí katolíci byli tvrdě diskriminováni za komunistického režimu, jejich počet klesl z půldruhého milionu na 200 tisíc. Papež jako vůbec první hlava katolické církve odsloužil mši podle východního obřadu a blahořečil sedm řeckokatolických biskupů zavražděných komunisty.
Utíkají před válkou a bídou. Papež František v Bulharsku vyzval ke vstřícnosti vůči migrantům |
Zapomeňte na spory minulosti – vzkázal pak katolický lídr patriarchovi Danielovi, lídru rumunské pravoslavné církve, která má pod sebou 86 procent všech věřících v zemi. Podle papeže by církve měly táhnout za jeden provaz v situaci, kdy Evropu, podobně jako v minulosti kanony a tanky, ohrožují ideologie. „Pokud nebudeme důsledně čelit budoucím hrozbám, Evropa se vyčerpá,“ varoval papež v letadle cestou zpět do Vatikánu.