Novináři AFP ráno z Jeruzaléma hlásili exploze po další sérii odpalů raket z Íránu. Izraelské záchranné složky zatím nehlásí oběti. Izraelská armáda v předchozích hodinách aktivovala třikrát varování před íránskými raketami.
Izraelská armáda podle serveru The Times of Israel uvedla, že Írán zahájil další útok balistickými raketami na Izrael. V obcích v centrální části země, v oblasti Jeruzaléma a v částech Západního břehu Jordánu byly aktivovány sirény.
Neklid panoval i na dalších místech regionu Blízkého východu. Například ministerstvo obrany Saúdské Arábie hlásilo sestřelení tří řízených střel. Izraelské letectvo pak zahájilo novou rozsáhlou vlnu vzdušných úderů proti infrastruktuře íránského režimu v Teheránu, oznámila izraelská armáda.
Íránská státní média krátce nato uvedla, že svědci hlásí několik výbuchů v Teheránu a také ve městě Karadž, které leží 20 kilometrů západně od metropole.
 |
Nynější válka na Blízkém východě začala americkými a izraelskými údery na Írán v sobotu ráno, pokračuje tak šestým dnem. Jednou z prvních obětí byl i nejvyšší íránský duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí. Americký prezident Donald Trump údery odůvodnil nutností zabránit teokratickému režimu získat jadernou zbraň. Napadená země zahájila krátce nato vojenskou odvetu, když začala raketami a drony útočit v regionu vedle Izraele také na země, které se náletů nezúčastnily, ale nachází se v nich americké základny použité k útokům.
Izraelské letectvo ve středu večer uvedlo, že od začátku úderů na Írán svrhlo více než 5000 bomb. Podle íránské agentury Tasním si americko-izraelské útoky na Írán dosud vyžádaly nejméně 1045 mrtvých. Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) odhaduje, že jen za první dva dny opustilo Teherán kvůli válce na 100 000 lidí.
Mluvčí izraelského premiéra Benjamina Netanjahua ve čtvrtek ráno prohlásila, že Izrael a USA dosáhly ve válce proti Íránu „historických úspěchů ve snaze ochránit své občany a civilizovaný svět“. Mluvčí podle serveru The Times of Israel rovněž tvrdí, že útok proti Íránu byl nezbytný, neboť tamní režim obnovoval program výroby atomové bomby v „nových podzemních bunkrech“ a protože podle ní existovaly náznaky, že měl v plánu zaútočit na Izrael a americké síly na Blízkém východě.
Napětí v Libanonu
Izraelské ozbrojené síly mezitím od rána provádějí také další letecké útoky na infrastrukturu Íránem podporovaného šíitského militantního hnutí Hizballáh na jihu libanonské metropole Bejrút, když předtím vyzvaly obyvatele k opuštění oblasti. Údery zabily dva lidi v palestinském uprchlickém táboře Biddáví u Tripoli na severu Libanonu a tři na jihu země.
Útok proti Íránu |
Podle libanonské tiskové agentury Ani pak izraelský útok zabil jednoho z vůdců palestinského teroristického hnutí Hamás. Vasím Atalláh Alí a jeho žena. Agentura muže označila za vysoce postaveného představitele Hamásu. Podle agentury AFP jde o prvního vůdce Hamásu zabitého od zahájení americko-izraelské vzdušné ofenzivy proti Íránu minulou sobotu.
Izraelská armáda mimo jiné prohlásila, že útočila na velitelská centra Hizballáhu v Bejrútu. Mezi cíli bylo i velitelské centrum leteckých sil Hizballáhu, které jsou podle izraelské armády zodpovědné za útoky dronů na Izrael.
Libanonské ministerstvo zdravotnictví mezitím uvedlo, že od pondělí bylo při izraelských operacích v Libanonu zabito 72 lidí a dalších 437 bylo zraněno. Mírová mise OSN v Libanonu (UNIFIL) stanici BBC ve středu večer sdělila, že izraelská armáda vstoupila do několika libanonských vesnic blízko takzvané modré linie, jež odděluje Izrael a Libanon. Bližší podrobnosti mise OSN nesdělila.
Izraelské armáda dle svého prohlášení ve středu „provedla novou vlnu úderů a zlikvidovala teroristickou infrastrukturu Hizballáhu v celém Libanonu“. Mezi cíli byla podle armády „řada raketových odpalovacích stanovišť“ a také jedno „zařízení na výrobu dronů“. Šéf hnutí Hizballáh Naím Kásim pak večer prohlásil, že se skupina nevzdá bez ohledu na to, jak rozsáhlé budou oběti.
