Jerry Lindauer celý život volil demokraty. Jak říká, z pohodlí své sociální bubliny. Prezidentství Donalda Trumpa ale jeho občanské zvyky radikálně změnilo.
Desítky let bral volby s vážností, většinou ale „jen“ hodil ten či onen hlasovací lístek do urny. Dnes se ve svých 73 letech stal zaníceným aktivistou, a to i přes fakt, že se cítí být introvertem a oslovit cizí lidi pro něj znamená velké úsilí.
Jerry od srpna pracuje v týmu dobrovolníků, kteří se zaměřují na tzv. canvassing, neboli chodí od domu k domu a klepe na dveře. Minulý víkend se mu během osmihodinové pochůzky podařilo hovořit tváří v tvář s 93 lidmi.
„Když se mi podaří přesvědčit byť jen jediného potenciálního voliče, mám pocit, že se můj vlastní hlas zdvojnásobil,“ říká Jerry Lindauer v rozhovoru pro LN.
  |
Jerry, jenž bydlí ve Filadelfii, tradičně nakloněné demokratům, podniká své expedice do okresu Bucks na předměstí města, zhruba 45 minut jízdy autem od svého domu.
Analytici poukazují právě na volební výsledky z amerických předměstí. Pokud zde demokraté obstojí, mají šanci na solidní vítězství. Mohou totiž počítat s podporou měst, bašt liberalismu. Za hranicemi předměstí dominují konzervativci, Trump je tu stále velmi populární.
„Stačí, aby volili ti, kteří podpořili Hillary Clintonovou (Trumpovu sokyni z prezidentských voleb 2016 – pozn. red.), a demokraté by tak mohli slavit obrovské vítězství,“ uvažuje Jerry.
Demokraté ale většinou volby do Kongresu, tzv. midterm elections nebo midterms,ignorují, proto Jerry a další dobrovolníci jezdí většinou do vytipovaných oblastí, aby se ujistili, že jim ideologicky spříznění Američané k volbám skutečně přijdou.
Jerry patří ke skupině s názvem Swing Left (Směrem doleva), kterou založili bývalí spolupracovníci exprezidenta Baracka Obamy. Tito experti zmapovali Američany, kteří tíhnou k liberálům, nebo jsou zcela jasně na jejich straně.
Dobrovolníci Swing Left většinou dbají na to, aby tyto voliče navštívili alespoň dvakrát. Pak ještě dojde na telefonický rozhovor. „Ptáme se, jestli ten či onen člověk skutečně odvolil,“ vysvětluje Jerry.
Tradičně vítězí ti druzí
Demokraté jsou vesměs mírně optimističtí. Volby do Kongresu totiž tradičně vyhrává opozice. Američané mají v krvi omezovat moc prezidenta dominující strany v duchu „brzd a rovnovah“. Historie tomuto trendu dává jednoznačně za pravdu. Od roku 1911 opoziční strana vyhrála 23 z 26 midterms. V průměru prezidentova strana ztrácí 30 křesel. Demokratům přitom stačí „pouhých“ 23 křesel na to, aby ve Sněmovně reprezentantů získali většinu.
Pak je tu další pro demokraty pozitivní fakt. Podle údajů volební komise Američané posílají více peněz jim než republikánům, a to v poměru 57:43.
Výsledky z voleb do Kongresu se rovněž odhadují na základě popularity prezidenta. Pokud, tak jako v případě Donalda Trumpa, se obliba šéfa Bílého domu pohybuje pod 50 procent, jeho strana většinou pocítí drtivou porážku.
Naposledy se tak stalo v roce 2010, kdy tehdejší prezident Obama zažíval jen 45procentní podporu. Demokraté tehdy přišli o rekordních 63 křesel, což představovalo největší volební porážku dané strany od 30. let minulého století, kdy zemi postihla ekonomická krize. Podle Gallupova ústavu citovaného agenturou Bloomberg dosahuje Trumpova obliba jen 40 procent.
Demokraté rovněž sledují prognózy proslulého statistika Natea Silvera, který na svém portálu FiveThirtyEight porovnává stovky průzkumů, z nichž posléze usuzuje, kdo je v daný moment vítězem a kdo poraženým. Podle Silvera dnes mají demokraté 86procentní šanci získat kontrolu nad Sněmovnou reprezentantů.
Faktem nicméně zůstává, že většina konzervativních voličů počínání Donalda Trumpa v Bílém domě schvaluje. I proto se zdá, že vlivný Senát, druhá komora Kongresu, zůstane v rukou republikánů. Nate Silver jim dává 82procentní šanci.
Řada senátních bitev se totiž odehraje v okresech, kde Trump před dvěma lety zvítězil. Demokratům by přitom k ovládnutí Senátu stačila pouhá dvě křesla. I tak zřejmě něčeho takového nedosáhnou.
Konzervativci ve své chvále Trumpa často citují robustní ekonomická data, historicky nízkou nezaměstnanost a mírně narůstající platy, jež dlouhá léta stagnovaly.
Dalo by se říci, že do sebe narážejí dvě převládající emoce, jež Američany motivují jít k volbám – naděje a strach. V současném sociálním klimatu Spojených států se tyto dvě emoce prolínají.
Konzervativci mají za to, že Trump vede Ameriku k nevídané prosperitě, je dostatečně tvrdý směrem k nelegální imigraci a ničí teroristickou organizaci Islámský stát. Jejich strach plyne z možnosti, že by demokraté po získání kontroly nad Kongresem prezidenta mohli legislativně odvolat, tedy přistoupit k takzvanému impeachmentu.
Liberálové doufají v to, že zastaví prezidenta s autoritářskými manýry, který je podle nich zapleten do korupčních, milostných a kriminálních skandálů. Strachem je naplňuje představa, že by republikáni moc udrželi, a Trump by si tak mohl dělat, co by chtěl, a všechno by mu prošlo.
„Pokud republikáni udrží svou absolutní moc, Trump například skoncuje s vyšetřováním Boba Muellera,“ obává se Jerry Lindauer v narážce na vyšetřování ohledně ruského vměšování do prezidentských voleb 2016.
Podle obsáhlého průzkumu agentury Reuters a společnosti Ipsos se ale nejsilnější emocí ukazuje být podobně jako před dvěma lety hněv. Tato emoce se občas přetaví v násilí. Liberály šokovala nedávná „dodávka“ bomb kritikům Donalda Trumpa. Adresáty byli většinou význační politici Demokratické strany jako Barack Obama, bývalý viceprezident Joe Biden či Hillary Clintonová. Pachatelem se ukazuje být Trumpův vášnivý příznivec Cesar Sayoc. O několik dnů později šílený střelec zavraždil v Pittsburghu v tamní synagoze 11 lidí. I když motivy těchto dvou případů nejsou totožné, demokraté za nepřímého viníka označují Trumpa a jeho rétoriku.
„Již léta volá po zavírání svých kritiků a schvaluje násilí vůči novinářům,“ prohlásil demokratický kongresman Bill Pascrell, který zastupuje svou stranu ve státě New Jersey.
„Pravicový extremismus nemůže byt ignorován a měla by mu být věnována pozornost dříve, než dojde k něčemu daleko horšímu,“ dodal kongresman, který příští týden bude obhajovat své poslanecké křeslo.
Hněv ale podle některých expertů „cloumá“ především voliči demokratů. Nicholas Valentino, profesor z Michiganské univerzity, který se zabývá studiem chování voličů, pro Reuters řekl, že demokraté jsou dnes „zuřivější“ než republikáni.
Tato zjištění ho vedou k závěru, že demokraté přijdou k volbám ve větším počtu než jejich političtí konkurenti.
„Něco takového se stalo při volbách v roce 2016. Spousta lidí, u kterých se předpokládalo, že zůstanou doma, překvapila svou volební účastí. Měli totiž vztek na Hillary Clintonovou a demokraty,“ uvedl Valentino.
Demokrat Jerry Lindauer přidává svou vlastní emoci: čiré zoufalství z vlády Donalda Trumpa.
