Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Svět

Orbán a Putin si notovali u plynu. Do Maďarska proudí pětkrát levnější než do EU, oba lídři hrají o jeho množství

Maďarský premiér Viktor Orbán foto: Profimedia.cz

Návštěvy Viktora Orbána v Moskvě mají velkou tradici a zpravidla jim bývá věnována značná pozornost. Maďarský premiér při nich může podtrhnout svou vlastní zahraniční politiku, která nemusí být úplně v souladu s postoji ostatních partnerů v Evropské unii a Severoatlantické alianci. Oba se v úterý v ruské metropoli sešli již po jedenácté od roku 2010. Podobně jako mnohokrát v minulosti, bylo i tentokrát důležité její načasování.
  18:33

Orbán je totiž jediným šéfem vlády EU a NATO, který měl možnost jednat osobně s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v době, kdy jsou vztahy mezi Ruskem a Západem tak špatné, že se hovoří o riziku možné války. Návštěva se hodí i Kremlu. Může totiž poukázat na to, že ne celá Evropská unie chce Rusko izolovat.

Maďarský prezident Viktor Orbán (vpravo) jednal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Řešili energetickou krizi v Evropě a hrozící konflikt na Ukrajině

„Maďarsko je suverénní země, máme zájmy národa vždycky před očima, i v zahraniční politice a s tímto se s prezidentem sejdu,“ vysvětlil předseda vlády již minulý pátek ve své pravidelném rozhlasovém rozhovoru pro stanici Kossuth Rádió, proč se chystá do Moskvy. „Každý rok jsme se scházeli k maďarsko-ruskému summitu, pouze během pandemie se nekonal. Hovoříme o bilaterálních otázkách a cílech a Maďarsko má vždycky jasné cíle,“ dodal premiér v rozhovoru.

Před volbami se levný plyn hodí

Jedním z cílů je zajištění dodávek ruského plynu. V úterý si Orbán s Putinem notovali, jak je dobré, že obě země uzavřely loni na podzim dlouhodobou smlouvu zaručující dodávky do roku 2036. Putin nezapomněl při této příležitosti připomenout, že díky ní kupuje Maďarsko plyn pětkrát levněji, než kolik činí aktuální tržní cena v Evropě.

Orbán dal v úterý najevo, že chce dosáhnout další navýšení kapacit. Jejich smysl ovšem zpochybňuje premiérův hlavní vnitropolitický protihráč, lídr spojených opozičních sil Péter Márki-Zay: „Rád bych věděl, proč potřebujeme v tak krátké době ještě víc ruského plynu. Zřejmě přitom jde o ruské zájmy, nikoli o maďarské,“ uvedl na facebooku.

Rozbít Visegrád, vyhnat Orbána! To, že opozice hraje na antisemitskou strunu, nikdo nevidí

Plyn, a hlavně jeho cena, hraje v politické strategii Orbána a jeho národně-konzervativní strany Fidesz klíčovou roli. Již před minulými několika volbami nechal výrazně snížit jeho cenu, aby tak přispěl k poklesu životních nákladů občanů, svých potenciálních voličů.

Právě skoro na den přesně za dva měsíce čekají Orbána další volby, při nichž bude usilovat o svůj pátý mandát v čele vlády. Oproti minulosti bude tentokrát čelit sjednocené opozici, která nejenže sladila svůj postup v jednotlivých volebních obvodech, ale dokázala vybrat i společného kandidáta na příštího premiéra - Pétera Márki-Zaye.

Vakcíny a jaderná elektrárna

V rozhovorech obou státníků mělo jít také o možnost, že by se v Maďarsku vyráběla ruská vakcína proti covid-19 Sputnik V. Maďarsko bylo svého času první členskou zemí EU, která ji během pandemie povolila, když z Ruska získala na dva miliony dávek.

Ruský prezident Vladimir Putin při jednání s maďarský premiérem Viktorem Orbánem v Kremlu

Dlouhodobě největším společným projektem je ovšem rozšíření stávající jaderné elektrárny v Paksi o dva nové reaktory. Projekt má uskutečnit ruská státní firma Rosatom a k jejímu financování slouží ruský úvěr v přepočtu za deset miliard eur (zhruba 243 miliard korun) poskytnutý na dobu třiceti let. Smlouva uzavřená v roce 2014 budí od samého počátku pochybnosti i proto, že její obsah nebyl nikdy zveřejněný. Za to si maďarská vláda v minulosti vysloužila kritiku některých europoslanců i Komise.

Rusko a Maďarsko začaly v posledních letech spojovat i společné zájmy na Balkáně. Zde vystupuje Rusko jako přímý konkurent Evropské unie, pokud jde o uplatňování politického i ekonomického vlivu. Podobně jako Moskva, podporuje i Budapešť nejen srbského prezidenta Aleksandara Vučiče, ale i vůdce bosenských Srbů Milorada Dodika. Ten svými aktivitami přitom dlouhodobě ohrožuje jednotu Bosny a Hercegoviny. Teprve nedávno Orbán Dodika oficiálně navštívil. To bylo považováno za silné politické gesto i ve vztahu k EU, která naopak viní vůdce bosenských Srbů, že svými kroky paralyzuje funkčnost Bosny a Hercegovina.

V centru pozornosti se ocitly i výsledky Orbánových rozhovorů v Kyjevě. Jedním z důvodů je, že Maďarsko má s Ukrajinou společnou hranici. Navíc se zvažuje, že stejně jako u jiných členů NATO z takzvaného „východního křídla“, mohly by i zde být v souvislosti s aktuální krizí mezi Ukrajinou a Ruskem v dohledné době rozmístěny Síly rychlé reakce (NRF).

Kromě toho se ale Budapešť a Kyjev dlouhodobě liší v pohledu na postavení maďarské menšiny na západě Ukrajiny. Maďarská vláda tvrdí, že její příslušníci jsou vystaveni útlaku a omezováni ve svých menšinových a zejména jazykových právech.