„Odtud nám vládne náš velký feudál Viktor Orbán,“ říká s vážným pohledem reportérovi iDNES.cz maďarský student historie Mate Manczur, který bydlí nedaleko maďarského parlamentu. Novogotická budova je bezpochyby největší dominantou Budapešti, je zapsaná na seznamu UNESCO a Maďaři ji nazývají Országház – Zemský dům.
Velkolepý, avšak poloprázdný parlament je ze všeho nejvíc zhmotněním tklivé vzpomínky na dvacetimilionové Uhry, které před první světovou válkou představovaly sílu, se kterou musela každá mocnost počítat.
Nikdo si tuto symboliku neuvědomuje lépe než Viktor Orbán. Zatímco parlamentu ponechává onu nostalgickou auru dávno ztraceného období, vládu předal sám sobě a sedmičce nejmocnějších poradců. Ale popořadě.
„Orbán to nikdy nepřizná, ale jeho režim by se dal označit heslem nerušit, my si tady vládneme. Skrze své lidi skoupil většinu médií a vymazává jakoukoliv kritiku.“
Vratislav HavlíkPolitolog
Orbánova skupina se oficiálně nazývá Strategický poradní sbor. Jeho hlavním posláním je vytvářet pro vládu a premiéra odborné analýzy a poskytovat rady v oblastech, které se týkají národní suverenity.
V oficiálním prohlášení je dále zmíněno, že sbor vznikl kvůli narůstajícím sociálním, ekonomickým, bezpečnostním a kulturním rizikům, která přicházejí ze zahraničí. Jaká konkrétní rizika ale Maďarsku hrozí, si experti nechávají pro sebe.
Není náhoda, že sbor poradců vznikl právě v březnu tohoto roku. Ve stejném měsíci se totiž pod Orbánem nejvíce otřásala premiérská židle. Současný opoziční lídr Péter Magyar, obeznámený s děním uvnitř nejvyšších vládních kruhů, zveřejnil nahrávku, z níž vyplývá, že nejvlivnější hráči maďarské politiky se spojili, aby zakryli případy korupce. V Budapešti kvůli tomu vyšly tisíce lidí do ulic a požadovali Orbánovu rezignaci.
Maďarský nezávislý novinář Panyi Szabolcs označil založení poradního sboru za „Orbánovu chytrou taktiku“. Maďarský premiér tímto krokem totiž odlákal většinu negativní pozornosti od korupční kauzy a na místo toho opět přesvědčil Maďary, že největší nebezpečí přichází ze sousedních států a od Evropské unie. Jak se ale ukázalo, Orbán má se sedmičlenným sborem ještě větší ambice, než jen zatrhnout demonstrace.
Rádce vede „Viktorův psík“
Šéfem poradního sboru je Balázs Orbán. Politolog, který momentálně čelí obviněním z opisování ve své disertační práci, je mimo Viktora Orbána nejvyšším státním úředníkem a ve vládě drží pozici politického ředitele.
Obyvatelé Budapešti ho nenazvou jinak než „Viktorův psík“. Tuto nelichotivou přezdívku si politický ředitel nevysloužil proto, že má shodou náhod stejné příjmení jako premiér. Může si za to sám svým prohlášením, ve kterém uvedl, že Maďarsko by v případě ruské invaze nekladlo odpor, protože by zbytečně umírali lidé. Kvůli obrovské vlně kritiky jeho slova ostře odmítl i sám Viktor Orbán.
„Za svou vlast by můj politický ředitel musel jít bojovat. Nařizuje mu to ústava,“ oznámil Orbán pro vládní média v reakci na výrok svého poradce.
V Orbánově sboru poradců je dále začleněn György Bakondi. Bývalý šéf Národního ředitelství pro zvládání živelných katastrof. Hned po něm následuje ekonom Árpád Kovács. Orbán při výběru svých vyvolených poradců neopomenul ani vojenství. Post udělil i Józsefu Kovácsovi, který jako generál vedl v letech 2012–2018 maďarskou vojenskou rozvědku.
K pozici poradce se dostal i nejvyšší státní tajemník Károly Papp. Sedmičku uzavírají dva akademici Miklós Maróth a István Stumpf, oba se angažují jako vysocí představitelé Maďarské akademie věd.
Právě Maróth a Stumpf se krátce po založení sboru postarali o první skandál. S Viktorem Orbánem totiž uspořádali sérii přednášek a vědeckých konferencí, kde mohl premiér i přes negativní reakce řečnit o své politické ideologii, kterou nazývá národní buržoazie.
Podle Orbána je totiž pro spásu Maďarska zásadní vytvořit státem koordinovanou elitu, která bude dominovat v nejdůležitějších ekonomických sektorech. Za 14 let vlády Orbán do národní buržoazie dosadil pouze věrné velkopodnikatele a členy své rodiny. Evropští experti zároveň upozorňují, že právě touto ideologii Orbán Maďarsko výrazně izoloval a zhoršil tím konkurenceschopnost celého státu.
Potvrzuje to i český politolog a odborník na maďarské prostředí Vratislav Havlík. „Orbán to nikdy nepřizná, ale jeho režim by se dal označit heslem nerušit, my si tady vládneme. Díky letité moci totiž dostal dojem, že vše dělá správně, skrze své lidi skoupil většinu médií a vymazává jakoukoliv kritiku,“ vysvětluje Havlík.
Dodává, že většina maďarských médií na přání Orbána vytrvale pranýřuje domácího konkurenta Pétera Magyara, jehož opoziční uskupení Tisza v nejnovějším průzkumu získalo 42 procent. Orbánova vládní strana zůstala jen dva body pozadu.
„Magyar je nepřítel vnitřní, ale pro režim je ještě důležitější Evropská unie. Ta je naprostým obětním beránkem. Orbán ví, že mu to prochází a už ani nemá zájem tvářit se, že Evropskou unii uznává,“ objasňuje Havlík.
Tak mocní, až je to ani nebaví skrývat
Minulý týden experti ze strategického sboru navrhli dva zákony, které umožňují udělit vysoké sankce zahraničním firmám a organizacím, pokud ohrozí národní suverenitu. Ve znění obou zákonů ale není zmíněno jaký konkrétní prohřešek musí společnosti spáchat.
Oba zákony podprahově cílí i na organizace, které má v gesci přímo Evropská unie. Za jakékoliv domnělé vměšování jim vyhrožuje vysokými postihy. Poradní sbor obelstil oficiální zákonodárný proces a zákony rovnou schválil na svém interním jednání. Vyplývá to z prohlášení Orbánových poradců, kteří se i díky velkému vlivu příliš nebáli svůj záměr skrývat.
Do parlamentu se sice oba zákony dostaly, ale podle opozice jim je nikdo nepředal k bližšímu nahlédnutí a vládní zástupci je pouze ve zkratce a bez zájmu přečetli. Přijetí parlamentem tak byla jen formalita. Na větší protesty ze strany opozice nedošlo.
Ostatně v Maďarsku se nevládní poslanci takřka nikdy nedostanou k obstrukcím, poněvadž Orbánova konzervativní strana Fiedsz drží v jednokomorovém parlamentu 68 procent křesel.
27. března 2024 |
