130 let

Čína vypustila raketu, která nese na oběžnou dráhu první modul vesmírné stanice Nebeský palác (Tchien-kung). | foto: Reuters

Vesmírná oslava komunistické strany. Ke 100letému výročí vyšle Čína první taikonauty do nové stanice

Svět
  •   13:06
Závěrečné přípravy jsou v plném proudu. Čína plánuje tento týden poslat do vesmíru raketu Dlouhý pochod 2F, která má vynést na novou čínskou vesmírnou stanici první tři kosmonauty. Expedice je pro čínskou vládu otázkou prestiže. Připravuje se totiž na sté výročí vlády komunistické strany, jež hodlá náležitě oslavit. Navíc se chce v objevování vesmíru vyrovnat největším mocnostem.

Tříčlenný tým taikonautů, jak se říká čínským astronautům, vyrazí v pilotované vesmísné lodi Šen-čou 12, tu vynese právě raketa Dlouhý pochod 2F. Start se má uskutečnit z kosmodromu Ťiou-čchüan v severozápadní Číně a samotná mise je naplánována na tři měsíce.

Během této doby by měli astronauti provádět různé montáže, stavební práce, experimenty i riskantní výstupy do vesmíru, na které se dlouhou dobu připravovali ve výcvikovém centru, kde absolvovali řadu náročných úkolů. Do výcviku se zapojilo 12 astronautů, muži i ženy. A to jak úplní nováčci, tak lidé se zkušenostmi z předchozích let. První posádka ale bude čistě mužská. Už před měsícem bylo na stanici pomocí nákladního plavidla převezeno palivo, jídlo i potřebné vybavení.

První čínská experimentální vesmírná stanice Tchien-kung.
Kresba stanice Tchien-kung 1 (vlevo) s připojenou lodí Šen-čou (vpravo)

Kromě velké prestiže je start rakety i úspěchem komunistické strany, která 1. července oslaví sto let své vlády. A další krok ve vesmírném prostoru dává události ještě větší šmrnc a posiluje propagandu.

Astronom ze Smithsonova institutu pro astrofyziku Jonathan McDowwell však uvedl, že mise prozatím nic velkého nepřinese. „Má spíše praktický cíl než průkopnický,“ uvedl pro The Guardian

Vědci objevili ve vesmíru novou planetu. Mohly by kolem ní být mraky plné vody

V nejbližších dvou letech Čína plánuje až 11 dalších vesmírných cest. Ať už s posádkou, nebo bez ní. Při nich má být plně dokončena stavba stanice Tchien-kung, včetně instalace solárních panelů i dvou laboratorních modulů. Poté by měla stanice vážit asi 90 tun. Její hmotnost tak bude pětinová oproti Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Vydržet by stanice měla nejméně deset let. 

„Udržování bezproblémového provozu stanice vyžaduje hodně podrobnou a komplikovanou práci, jak jsme viděli na mezinárodní vesmírné stanici během jejích počátků,“ řekl pro The Guardian Chen Lan, analytik společnosti GoTaikonauts, která se specializuje na čínský vesmírný program.

Výherce vydražil let do vesmíru s Bezosem za víc než půl miliardy. Aukce se zúčastnilo šest tisíc lidí

Vzhledem k tomu, že v roce 2024 má být ukončena spolupráce mezi USA, Ruskem, Kanadou, Evropou a Japonskem a tím pádem i provoz ISS, byl by poté čínský kolos jediným funkčním ve vesmíru. NASA sice uvedla, že by mohla být kooperace prodloužena, jisté to ale zatím není. Čína tak postupnými krůčky dohání největší mocnosti. Již vyslala sondy na Měsíc, na Marsu přistál v nedávné době její rover a teď vysílá do vesmíru svou posádku. A je tak možné, že v budoucnu největší mocnosti předčí.

Autor: Martina Kramerová
  • Vybrali jsme pro Vás