Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Svět

Oslavy ve stínu Hongkongu. Číňané si připomínají 70 let od vzniku lidové republiky

Hanobení čínské vlajky ilustrační foto. foto: Reuters

Doporučujeme
PEKING/PRAHA - V úterý uplyne 70 let od chvíle, kdy po vítězství v občanské válce Mao Ce tung vyhlásil vznik Čínské lidové republiky (ČLR). Vládnoucí komunisté slaví výročí v pompézním stylu, ekonomický rozvoj však probíhá na úkor politických svobod.
  5:00

Připomínku protestů provázelo v Hongkongu násilí. Policisté použili pepřový sprej

Když 1. října roku 1949 zazněla nad Náměstím nebeského klidu v Pekingu proslulá Maova slova „Číňané povstali!“, byla Čína sice zdaleka nejlidnatější zemí světa, velká část její populace ale žila v tísnivé chudobě. Že by se říše středu, zdevastovaná dlouholetou občanskou válkou, mohla za sedm desítek let posunout mezi nejvýznamnější globální hráče atakující pozici největší ekonomické mocnosti světa, o tom se nejspíše nezdálo ani tehdejším komunistickým vůdcům.

Protivládní demonstranti ničí čínskou vlajku v obchodním centru New Town Plaza...
Policisté zasahovali před obchodním centrem proti demonstrantům.

Na hospodářské úspěchy, kterých pevninská Čína pod vládou komunistů dosáhla, je také zaměřena velká část propagandy spojené s kulatým výročím. Druhým momentem je zdůrazňování silné role hrdé země, která si nenechá od nikoho nic vnucovat: úterní vojenská přehlídka v Pekingu má být vůbec největší v historii.

Stíny na periferiích

Probíhající sedmdesátileté výročí vzniku ČLR ovšem přece jen kazí drobné vady na kráse, byť je oficiální propaganda totalitního státu samozřejmě nezdůrazňuje. Komunistickým špičkám dělají starosti zejména dlouhodobé nepokoje v Hongkongu, zvláštní administrativní oblasti Číny s vysokým stupněm autonomie.

Politicky svobodnější poměry v bohatém Hongkongu se čínští komunisté snaží pod různými záminkami omezovat a letošní rozbuškou k milionovým protivládním protestům se v červnu stal návrh tzv. extradičního zákona, který by umožňoval vydávat podezřelé z některých trestných činů čínské justici. Nepokoje postupně přerostly v pravidelné protirežimní demonstrace a příští týdny ukáží, zda spekulace o možném násilném potlačení nepokojů komunistickou armádou poté, co skončí oslavy výročí, měly reálný základ či nikoli.

Po poklidném začátku se demonstrace začala vyhrocovat.

Asi tisícovka demonstrantů se sešla v nákupním středisku Sha Tin.

Čínským komunistům se také nepodařilo přimět k poslušnosti Tchaj-wan. ČLR sice považuje ostrov za svoji vzbouřeneckou provincii, ten nicméně reálně funguje jako nezávislý stát. A porovnání s pevninskou Čínou komunistům nesvědčí: demokratické prostředí na Tchaj-wanu přineslo jeho obyvatelům mnohem vyšší životní úroveň než jakou mají Číňané v ČLR.

Velký bratr tě vidí

Navzdory ekonomicky liberálnímu prostředí, o které se svými reformami zasloužil Teng Siao pching v 70. a 80. letech, zůstávají politické poměry v ČLR strnulé a jakýkoli odklon od oficiální stranické linie se tvrdě postihuje. Své o tom vědí menšiny etnické a náboženské – drsnému útlaku čelí miliony buddhistických Tibeťanů a muslimských Ujgurů stejně jako desítky milionů čínských křesťanů.

V Hongkongu se nachází okolo 77 Lennonových zdí.

Všemocná Strana nenechává nic náhodě a postupně uvádí v život systém podobný tomu, který ve slavném románu 1984, předvídajícím absolutní kontrolu totalitního státu nad obyvateli, temně popsal George Orwell: systémem tzv. sociálních kreditů odměňuje i trestá obyvatelstvo. Vše, co zanechá digitální stopu, se boduje a v případě záporných bodů (udělených např. za drobné přestupky či šíření „falešných informací“) přichází omezení práv, kdy dotyčný „hříšník“ nemůže podnikat či koupit si letenku. Systém kreditů zatím funguje v pilotním režimu ve vybraných oblastech, celoplošně má být zaveden příští rok.

Hedvábnou stezkou ke světovládě

V souladu s politikou dávných čínských dynastií se sice ani současná komunistická Čína za hranicemi příliš vojensky neangažuje, zato však dobývá svět ekonomicky. Má tomu napomoci i projekt zvaný Pás a stezka (též Nová hedvábná stezka), který si klade za úkol posílit čínský ekonomický, a skrytě i politický, vliv ve světě.

Šen-čen se směje, Hongkong pláče. V pevninské části Číny se z rybářské osady stává nová laboratoř čínského kapitalismu

Iniciativu vyhlásil současný prezident Si Ťin pching v roce 2013 a cílem je propojit obří území mezi Čínou a Evropou systémem kvalitních komunikací, obchodních kontaktů a investic. Číňané se snaží do projektu zapojit i evropské země včetně Česka. Kritici Nové hedvábné stezky však upozorňují, že skutečným cílem Číny je zavázat si zejména chudší a politicky méně stabilní země masivními půjčkami, skrytě importovat svoji ideologii a narušovat stávající spojenectví (v případě evropských zemí zejména vazby na EU a NATO).

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!