První tříhodinové slyšení před 193členným Valným shromážděním v úterý absolvuje Bacheletová (od 16:00 SELČ), následovat bude slyšení s Grossim (21:00 SELČ). Ve středu je v plánu slyšení s Grynspanovou na programu dopoledního bloku (od 16:00 SELČ) a následně před zástupce členských států předstoupí Sall (od 21:00 SELČ).
Očekává se, že kandidáti budou popisovat svou představu o dalším vývoji OSN i roli generálního tajemníka a odpoví na otázky týkající se toho, jak hodlají přistupovat k různým globálním výzvám.
Bacheletová (74) zastávala funkci vysoké komisařky OSN pro lidská práva poté, co absolvovala dvě nekontinuální funkční období jako chilská prezidentka. Poté, co se v březnu stal prezidentem chilský krajně pravicový lídr José Antonio Kast, jeho vláda podporu levicové Bacheletové stáhla. Zůstává však kandidátkou díky nominacím Brazílie a Mexika.
Grossiho (65), bývalého diplomata, který je od roku 2019 šéfem MAAE, nominovala jeho rodná Argentina. Grynspanová (70), bývalá viceprezidentka Kostariky, je od roku 2021 generální tajemnicí Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD) a rovněž ji nominovala země, ze které pochází. Salla (64) nominovalo Burundi, ale jeho domovská země, Senegal, sdělila Africké unii, že ho nepodpořila.
Maledivy nominovaly argentinskou diplomatku Virginii Gambaovou, jež byla zmocněnkyní OSN pro děti ve válečných konfliktech, v březnu však souostrovní stát nominaci bez zdůvodnění stáhl.
Podle agentury AP je silný tlak na to, aby se příští generální tajemnicí OSN stala žena. O ženu v čele této mezinárodní organizace usiluje i Guterres, jenž koncem roku završí své druhé pětileté funkční období a který dlouhodobě usiluje o větší zastoupení žen v OSN.
Přání, aby se generální tajemnicí OSN stala žena, vyjádřily také Francie a Velká Británie, tedy dva stálí členové RB OSN. Proti Bacheletové nicméně vystupuje administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa a ministr zahraničí Marco Rubio ji například koncem března označil za fanatickou zastánkyni potratů.
Charta OSN stanoví, že VS OSN generálního tajemníka volí na doporučení RB OSN. Klíčovou roli ve volbě sehrávají stálí členové Rady bezpečnosti – tedy Spojené státy, Rusko, Čína, Británie a Francie, které mohou doporučení určitého kandidáta vetovat.
K tomu, aby byl kandidát doporučen Valnému shromáždění, potřebuje v Radě bezpečnosti nejméně devět z patnácti hlasů a žádné veto. Předpokládá se, že by RB OSN mohla o doporučení rozhodnout koncem července.
