Čtvrtek 25. dubna 2024, svátek má Marek
130 let

Lidovky.cz

Ostré obvinění z USA: české a maďarské jednání s uprchlíky připomíná holokaust

USA

  18:43
BUDAPEŠŤ - Evropané čelí jedné z nejhorších humanitárních krizí, která kontinent zasáhla od druhé světové války. Mnoho z nich přitom vypadá, jako by neviděli, že obrázky z posledních týdnů připomínají to nejčernější období jejich dějin. Píše The New York Times.

Uprchlíci si lehají na koleje u maďarského městečka Bicske, kde policie zastavila vlak s běženci. foto: Laszlo BaloghReuters

V Maďarsku byly stovky migrantů obklopených ozbrojenými policisty nalákány do vlaku s příslibem svobody, místo toho je ale vezli do přijímacího tábora. V České republice policie přinutila více než 200 migrantů, aby vystoupili z vlaku, a na ruce jim nesmazatelným fixem psala identifikační čísla. Přestala s tím až ve chvíli, kdy někdo poznamenal, že se to podobá tomu, jak nacisté označovali vězně v koncentračních táborech.

Ploty s ostnatým drátem vyrostly na hranicích Řecka, Bulharska, Maďarska a Francie. Mnoho politických vůdců ještě přiživuje narůstající nacionalismus tím, že vykresluje migranty jako nebezpečné lidi na okraji společnosti, jejichž cizí kultura a muslimské náboženství by mohly zničit jejich drahocenné tradice.

„Bylo děsivé, když jsem viděl ty snímky, na kterých policie píše lidem na ruce čísla,“ říká hlavní rabín v Maďarsku Robert Frolich. „Připomnělo mi to Osvětim. A také posílat lidi do vlaku za přítomnosti ozbrojených stráží, aby je odvezli do tábora, kde jsou zavření? Samozřejmě, že mi to připomíná holokaust,“ pokračoval.

Jak reagovat?

Jak napsal americký deník The New York Times, tato migrační krize není žádnou genocidou. Jde o to, jak na kontinentu registrovat, ubytovat, přesídlit nebo navrátit do vlasti stovky tisíc migrantů a uprchlíků, což je logisticky velmi náročné. Nicméně možná vůbec poprvé od doby, kdy byli Židé pronásledováni nacistickým Německem, se objevilo i tolik fotografií pocházejících z Evropy, na kterých jsou lidé zavíráni do vlaků, děti jsou předávány přes ostnaté dráty a muži ve vojenských uniformách ženou zástupy unavených mužů, žen a dětí.

Dívka drží miminko při čekání na vlak v Nickelsdorfu.
Policista dohlíží na výstup uprchlíků z vlaku na nádraží v Mnichově.

Tyto fotografie možná zároveň odhalují i hlubší pravdu o Evropě a její na první pohled vypadající nepřipravenosti na krizi: Zatímco tam neustále vychvalují lidská práva a humanismus, zároveň je to místo, jehož mnoho částí odmítá imigraci a rozmanitost. Výsledkem je, že někteří pak reagují způsobem, který připomíná ty nejtemnější doby, které kontinent zažil.

„Musejí být hodně zapomětliví, protože dělal by to někdo, kdo má nějakou historickou paměť?“ ptá se šéf organizace na ochranu lidských práv Human Rights Watch Kenneth Roth. „Je to opravdu neuvěřitelné. Ty snímky vlaků ničemu nepomohou, naopak jen vyvolají noční můry spojené s holokaustem,“ dodal.

Rabína Frolicha zvláště zasáhly lži, které byly použity k manipulaci s uprchlíky. „Řekli jim, že ten vlak jede do Rakouska a pak je místo toho vzali do tábora,“ popsal rabín. „Nemyslím si, že policie dostala od vlády instrukce, aby to takto provedla, ale je to velmi podobné tomu, co se dělo Židům ve čtyřicátých letech,“ dodal.

Na břeclavském nádraží označovali policisté uprchlíky fixem.

Předseda pražské Židovské obce Jan Munk byl při hodnocení situace s čísly na rukou shovívavější. „Rozumím tomu, proč policie označovala migranty číslem,“ řekl. „Jsou pod velkým tlakem a ve stresu a jednoduše si neuvědomili, jaké by to mohlo mít konotace. Bylo to nechutné a připomnělo mi to čísla v Osvětimi, ale vím, že to nedělali záměrně,“ dodal.

Nebyl to záměr

Pro některé je ale fakt, že to nebylo učiněno záměrně, ještě děsivější vzhledem k tomu, že jde o oblasti, kde za holokaustu docházelo k největším zvěrstvům. „Možná to bylo tak, že prostě nevěděli. Ale ta necitlivost a to neuvědomění si toho, co jejich postup vyvolal, je ohromující. Je to prostě odporné,“ řekl k tomu Jonathan Greenblatt z americké židovské Ligy proti hanobení (ADL).

Neznamená to, že by byl holokaust zapomenut nebo ignorován. Na evropském kontinentě ho připomínají památníky téměř v každém větším městě. A letos v létě například rumunský prezident podepsal zákon, který označuje za nelegální jakékoli popírání holokaustu a vystavování fašistických symbolů.

Papež vyzval evropské farnosti, aby se ujaly uprchlických rodin. Vatikán jde příkladem

Maďarský parlament v pátek schválil první polovinu z upravovaných zákonů týkajících se uprchlíků, které mimo jiné umožňují vznik takzvaných tranzitních zón podél hranice se Srbskem. Do těchto zón, které musejí být ve vzdálenosti 60 metrů od hranice, budou nově příchozí migranti posíláni až do té doby, dokud nebude jejich případ vyřešen. Takové případy budou muset být vyřešeny do osmi dní, v případě odvolání to budou ještě tři dny navíc.

Pokud se zjistí, že už cestou do Maďarska běženci přešli přes zemi, která je označená jako „bezpečná“, což se s velkou pravděpodobností stane, budou posláni zpět.

Koncetrační tábory

Jestliže každý den přichází kolem 3000 migrantů, za deset dnů by mohlo v táborech být až 30 000 lidí. „Nemohu tomu říkat jinak než koncentrační tábory,“ uvedl Gábor Gyulai z Helsinského výboru pro lidská práva v Budapešti. „Tito uprchlíci dorazí, budou v hrozném stavu, a vy je umístíte do tohoto koncentračního tábora?“ dodal.

Očekává se, že druhou část zákonů o uprchlících schválí maďarský parlament příští týden. Policie a armáda tak získají mnohem víc pravomocí, včetně práva vstoupit do jakéhokoli domu při pátrání po migrantech, kteří by se tam mohli skrývat.

Na této historické ztrátě paměti je podle mnohých zarážející zejména to, že k ní dochází v zemích, které během druhé světové války nejvíce trpěly a pocházelo z nich nejvíce uprchlíků.

Orbán: Maďarsko se bojí, Evropa se bojí - ale migranti jsou problém Německa

Podle Kennetha Rotha z Human Rights Watch se Evropě po válce dostalo „humanitární pomoci a přijetí uprchlíků“. „Je to jako kdyby měli krátkou paměť vzhledem k tomu, že se tady neobjevuje pocit, že by Evropa, nyní zdravá a úspěšná, něco dlužila jiným lidem, kteří se ocitli v nouzi,“ říká Roth.

„Je těžké pochopit, jak je možné, že to lidé vymazali z paměti tak rychle,“ poznamenává Andrew Stroehlein z organizace Human Rights Watch. „Všichni říkáme, že jsme se z historie poučili. Ale když se snažíme odehnat ty zoufalé lidi, kteří utíkají před obrovskými hrůzami, tak to jen naznačuje, že jsme se nepoučili vůbec,“ dodal.Jak v této souvislosti poznamenal Gábor Gyulai, první velkou operací, kterou se v minulosti zabýval Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky, bylo řešení situace 200 000 uprchlíků poté, co bylo Sovětským svazem v roce 1956 potlačeno povstání v Maďarsku.

Autor:

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!