Napětí v regionu vyvrcholilo po nových společných úderech USA a Izraele zahájených minulý týden. Írán na ně odpověděl sérií útoků na americké základny, ambasády a energetickou infrastrukturu. V úterý zasáhl íránský dron centrálu CIA v Rijádu a den předtím ochromil jednu z největších světových ropných rafinérií v Ras Tanura. Terčem útoku se stala také americká ambasáda v saúdskoarabském hlavním městě.
Pákistánský ministr zahraničí Išak Dar nyní potvrdil, že svůj íránský protějšek před podobnými kroky důrazně varoval. „Dali jsme (Íránu) jasně najevo, že máme obrannou dohodu,“ uvedl Dar pro list Financial Times. Je to vůbec poprvé, co nějaký pákistánský představitel jasně uvedl, že obranná dohoda se vztahuje i na válku s Íránem.
Pákistánské „NATO“ v praxi
Islámábád a Rijád podepsaly loni v září bezpečnostní pakt, který funguje podobně jako článek 5 v NATO. Útok na jednu zemi považují oba signatáři za útok na každého jednoho z nich. Podle Dara právě tato hrozba zatím odrazuje Írán od ještě masivnějších úderů na saúdské území.
Teherán vůči Rijádu požaduje záruky, že Saúdská Arábie neposkytne své území pro útoky proti Íránu.
Napětí však rychle eskalovalo. Ve středu Saúdská Arábie zdůraznila, že si vyhrazuje „plné právo“ reagovat na íránskou agresi, protože dronové útoky proti ní pokračovaly. Varování přišlo po noční schůzi vlády, které předsedal korunní princ Mohammed bin Salman.
Pro Pákistán, který je od roku 1998 jadernou mocností, bude ale nasazení stíhacích letounů proti Íránu velké riziko. Na jeho území žije 40 milionů šíitů, kteří podporují Írán. Pákistánská armáda je navíc už vytížená boji na hranicích s afghánským Tálibánem. Po smrti ajatolláha Alího Chameneího při americko-izraelském náletu vypukly v Pákistánu protesty, které si vyžádaly nejméně 35 mrtvých.
Otevření další fronty proti sousednímu Íránu by zemi přineslo jen další problémy, domnívá se server India Today. Pákistán rozhodně nebude mít podle něj zájem o válku na dvou frontách.
