Na další z demonstrací v Tel Avivu také přišli lidé s fotografiemi lidí, které 7. října 2023 při útoku na Izrael povraždili členové palestinského teroristického hnutí Hamás.
Na manifestacích vystoupilo opět několik příbuzných osob, které Hamás stále drží jako rukojmí v Pásmu Gazy a které uneslo 7. října 2023 z izraelského pohraničí. Při útoku na Izrael tehdy palestinští ozbrojenci povraždili na 1 200 lidí a 251 osob unesli. Izraelská armáda v odvetě zahájila ofenzivu, při níž dosud v Pásmu Gazy zemřelo přes 53 800 Palestinců.
„Proč jsou stále v Gaze?“ volali v Tel Avivu na jedné z demonstrací v sobotu večer její účastníci. „Místo dohody o příměří stále posílají naše vojáky na frontu, k dosažení dohody o propuštění rukojmích musíme vyhodit tuhle vládu,“ řekla matka jednoho z unesených.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu tvrdí, že jen vojenský nátlak může přimět Hamás k propuštění rukojmích, a prosazuje válečný cíl zničit toto hnutí, které i EU a USA považují za teroristické. Netanjahuova vláda v posledních týdnech čelí sílící kritice za to, že od 2. března se stejným zdůvodněním zastavila veškerou humanitární pomoc do Gazy. Po nátlaku zejména Spojených států ji obnovila až tento týden, ale jen v malém množství.
Jedna z rukojmích, které Hamás propustil letos v lednu při dvouměsíčním příměří ukončeném v polovině března izraelskou armádou v sobotu na demonstraci v Tel Avivu prohlásila, že se v Gaze nejvíce bála bombardování. „Nejdřív slyšíte pískání, pak modlitby, aby to na nás nespadlo, a pak přijde exploze,“ řekla izraelská vojačka Naama Levyová, která v zajetí strávila 477 dnů.
„To byla moje realita a teď je to jejich realita, třesou se strachy před každým bombardováním a nemají kam utéct, jen se modlí,“ dodala. Popsala ale také celé dny bez jídla a jen s málem vody. „Jednou jsme celý den neměli ani vodu. Pak naštěstí začalo pršet, moji věznitelé dali před dům hrnec, a když do něj napršelo, dali mi z něj napít,“ vzpomněla.
Izraelský provedl odvetný útok
Židovští osadníci na Izraelem okupovaném Západním břehu v noci na neděli napadli obyvatele palestinské vesnice Bruchin, kde zapálili několik aut a domů. Několik lidí bylo zraněno, informovala podle serveru The Times of Israel (ToI) televize Al-Arabíja. Z této osady podle ToI pocházel muž, který minulý týden střílel na auto, v němž zabil Izraelku jedoucí s manželem do porodnice.
Osada Bruchin se stala terčem útoku osadníků už ve čtvrtek, kdy stejně jako dnes v noci na místo dorazili izraelští vojáci. Podle svědků, které citovala televize Al-Arabíja, ale nezasahovali a ani nikoho nezatkli. Armáda se k dění nevyjádřila.
Násilí na Západním břehu Jordánu, kde žije na 2,7 milionu Palestinců a asi půl milionu Židů, výrazně zesílilo po vypuknutí války v Pásmu Gazy, kterou v říjnu 2023 rozpoutalo teroristické hnutí Hamás bezprecedentním útokem na jihu Izraele.
Izraelská armáda poté také na Západním břehu výrazně zesílila razie a zatýkání Palestinců, což zdůvodňuje bojem proti teroristům z palestinských ozbrojených skupin. Při přestřelkách ale umírají i civilisté. V důsledku izraelských operací tam bylo také vysídleno několik desítek tisíc Palestinců z uprchlických táborů, které byly podle armády baštou teroristů.
Vláda Benjamina Netanjahua podporuje rozšiřování židovských osad na Západním břehu, ačkoliv jsou z hlediska mezinárodního práva nelegální. Izrael obsadil Západní břeh Jordánu a východní Jeruzalém spolu s Pásmem Gazy za šestidenní války roku 1967 a od té doby Západní břeh v rozporu s mezinárodním právem okupuje.
Z Gazy se Izrael stáhl na základě mírových dohod v roce 2005 a dva roky na to se tam vlády násilím ujal Hamás. Palestinci chtějí tato území pro svůj budoucí stát. Po teroristickém útoku Hamásu na Izrael, jímž 7. října 2023 začala válka v Gaze, ale někteří vládní politici už otevřeně hovoří o anexi Gazy i Západního břehu.
