Hesla „Chceme změnu režimu“ či „Abbás musí odejít“ byla o minulém víkendu vidět nad hlavami stovek palestinských demonstrantů v Ramalláhu, přitom šlo již o několikátý protest v řadě. Účastníci prošli centrem města a akci zakončili před sídlem palestinské samosprávy.
  |
Policie tentokrát nezasáhla, o týden dříve tomu ale bylo jinak. Podle svědků citovaných katarskou televizí al-Džazíra se na konci června do davu pustili za pomoci obušků, slzného plynu a zábleskových granátů neuniformovaní násilníci, zřejmě členové palestinských bezpečnostních sil, a několik lidí zadrželi.
Podezřelá smrt v Hebronu
Protivládní demonstrace na Západním břehu zažehlo nevyjasněné úmrtí Palestince Nizára Banáta, ostrého kritika Abbásovy administrativy. Palestinské bezpečnostní síly si pro Banáta přišly do jeho domu ve městě Hebronu v ranních hodinách 24. června a ještě týž den byl prohlášen za mrtvého. Podle oficiální verze palestinských úřadů se zdraví třiačtyřicetiletého muže po zatčení „náhle zhoršilo“ a v nemocnici pak zkolaboval.
Banátova rodina ovšem tvrdí něco zcela jiného – palestinští policisté měli kriticky smýšlejícího muže surově bít i železnými tyčemi již doma při zatýkání. Podle palestinské Nezávislé komise pro lidská práva (ICHR) pitva ukázala těžká zranění na hlavě a dalších částech těla, tedy „nezemřel přirozenou smrtí“.
Nizár Banát dlouhodobě kritizoval palestinské úřady na Západním břehu z autoritářského chování, nedemokratických metod a porušování lidských práv. Mezi ně patří i skutečnost, že na Palestinci spravovaných územích se naposledy konaly svobodné volby v lednu roku 2006, tedy před více než 15 lety.
USA chtějí finančně pomoci k obnovení Palestiny. Bojí se ale, že peníze skončí u teroristů |
Hlasování se konečně mělo uskutečnit letos na konci května, ovšem palestinský prezident Abbás je ani ne měsíc před plánovaným termínem opět odložil na neurčito – oficiálně s důvodem, že izraelské úřady nedaly svolení k tomu, aby mohli hlasovat i Palestinci žijící na okupovaném území Východního Jeruzaléma. Ve volbách chtěl kandidovat i samotný Banát.
Podle Abbásových kritiků, jejichž řady v posledních měsících podle všeho rostou, byla ale skutečným důvodem odložení palestinských voleb obava z toho, že v nich zvítězí konkurenční palestinské hnutí Hamás. K tomu ostatně došlo i v předchozích volbách v roce 2006. Podle původního plánu se mělo volit na všech palestinských územích, tedy vedle Západního břehu a Východního Jeruzaléma i v Pásmu Gazy.
Hamás je na koni
Zatímco Abbásovo umírněné hnutí Fatáh spravuje Západní břeh, radikální Hamás ovládá hermeticky uzavřené Pásmo Gazy. Fatáh udržuje přímé kontakty se západními státy a alespoň v proklamativní rovině je otevřen i jednání s Izraelem (přímé rozhovory o vyřešení palestinské otázky však již řadu let nepokračují), zatímco Hamás zastává daleko radikálnější postoje, neuznává právo Izraele na existenci a řada zemí a organizací (včetně Evropské unie) jej považuje za teroristickou organizaci.
LÉKO: Antisemitism for Future. Jak Gretino ekologické hnutí sdílí palestinskou propagandu |
Popularita Hamásu mezi Palestinci evidentně vzrostla po krátké válce mezi Hamásem a Izraelem v květnu tohoto roku, kdy si obě strany „vyměnily“ stovky raketových a leteckých náletů. Ztráty na životech byly sice nesrovnatelně větší v Gaze, z propagandistického hlediska se ale vítězem konfliktu stal právě Hamás, když mj. dokázal raketami zasáhnout izraelské hlavní město Tel Aviv.
Vnitřní pnutí v palestinské společnosti, odpor proti Abbásovi a rostoucí popularita Hamásu staví do složité pozice západní státy. Ty na násilné potlačení protivládních demonstrací v Ramalláhu buď vůbec nereagovaly, nebo jen s mírnou kritikou „použití přehnané síly proti protestujícím a novinářům“, jak se vyjádřilo ministerstvo zahraničí USA.
Zato izraelská média neskrývají nad rozhádanou palestinskou politickou krajinou uspokojení. List The Jerusalem Post sarkasticky napsal, že „palestinské úřady označují vlastní lidi, kteří poklidně protestují proti vládě, za agenty Izraele sloužící rasistickým cílům tzv. sionistů“.
