Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Památník otrokům v Senegalu navrhli Češi

Svět

  12:07
DAKAR - V senegalském Dakaru možná brzy zůstane významná česká stopa. Právě čeští tvůrci by zde totiž mohli postavit památník otrokům odvlečeným z Afriky nazvaný Memorial de Gorée.

Návrh památníku otrokům odvlečeným z Afriky Memorial de Gorée foto: memorial-goree.comReprofoto

Obrovský monument je projektem českého výtvarníka a architekta Bořka Šípka a ateliéru Martina Budeva. „Měl by to být památník všech afrických otroků, kteří byli postupně odváženi z ostrova Gorée,“ vysvětluje Jiří Matzner, koordinátor projektu, který v rámci podnikatelské mise doprovází českého prezidenta Václava Klause na jeho současné cestě po Senegalu.

„Jde o významnou stavbu pro Afričany ze všech koutů světa a domnívám se, že i unikátní svého druhu,“ dodává.

ČTĚTE TAKÉ:

Megalomanský projekt nevyšel

Jak se k projektu Češi dostali? Plány na výstavbu nějakého podobného památníku existují už léta. Původně vyhrál soutěž pod záštitou UNESCO jistý italský architekt, který přišel s megalomanským plánem v hodnotě okolo sto milionů dolarů. Nikdy se však na výstavbu tohoto památníku nepodařilo sehnat dostatek peněz.

Obrovský monument je projektem českého výtvarníka a architekta Bořka Šípka a ateliéru Martina Budeva

Čeští umělci se o projektu dozvěděli přes různé partnery, připravili přijatelnější plán a po asi sedmi letech různých úprav je dnes návrh na výstavbu památníku již ve finální fázi. Kývl na něj senegalský prezident a už chybí jen podpis smlouvy s místním ministerstvem kultury, ke kterému by mohlo dojít už během nynější návštěvy české delegace v Senegalu.

Pomůže Oprah?

Již do tří let by pak stavba mohla být hotova, mluví se zhruba o roku 2015 – tedy v případě, že se na ni podaří sehnat potřebné finance. To by prý ale, i v nynější krizové době, neměl být podle prvních informací, které Češi mají, problém. „Máme hrubý rozpočet celé akce, včetně dokončení prací uvnitř památníků, kde by měl být konferenční sál a kavárna. Vychází to řádově na 20 až 22 milionů dolarů,“ říká Matzner.

Obchod s otroky v Africe

  • Z celé západní Afriky se v 15. a 16. století ve velkém odváželi otroci do Ameriky. V samotném Senegalu žije několik různých kmenů, mezi kterými se otrokáři brzy naučili rozeznávat. Například o kmeni Mandigů tvrdili, že jsou mazaní, a když dostanou příležitost, kradou. Kmen Ašanti měl pak pověst dobrých pracantů, ale se sklony k rebeliím.
  • Otrokářství mělo na západě Afriky tradici. Například v prastaré říši Tekrúr, která se rozkládala na území dnešního Senegalu, využívali otroky už od 11. století.
  • Strastiplnou cestu přes Atlantik, kam byli otroci nejčastěji dopravováni, jich přežilo jen asi 30 procent. Téměř tři století trvajícímu honu Evropanů na otroky padlo za oběť mezi 10 až 20 miliony obyvatel Afriky.
  • Nejvýznamnějším centrem obchodu s otroky v Senegalu nebyl jen ostrov Gorée, ale především Saint-Louis na severu země.

Zajímavé na projektu je, že by měl být celý financován pouze ze soukromých zdrojů. Takže bude vytvořen nadační fond, který by měl shromažďovat prostředky. „Podle našich informací by se na tom měli podílet významné africké osobnosti a také světové nadace. Zatím jsme byli v kontaktu například s nadací Oprah Winfreyové (známá americká moderátorka s africkými kořeny, pozn. LN), s nadací Soros či nadací Billa Gatese,“ dodává koordinátor projektu, který jako právník pomáhá zejména s vyjednáváním a přípravou smluv.

Obří památník by měl vyrůst kousek od centra města na pobřeží moře. Architekt Bořek Šípek navrhl vstup – dlouhou chodbu, visutou lávku, která směřuje k železobetonové lodi. Trup lodi zase koncipoval Martin Budev.

Návrh památníku otrokům odvlečeným z Afriky Memorial de Gorée

Podle Matznera by se měl návštěvník památníku cítit jako otrok, který procházel ostrovem Gorée. Chodbu má lemovat vysoká zeď, která by měla být protkána letopočty říkajícími, kdy skončilo otrokářství v jednotlivých afrických zemích. Při východu z této poměrně dlouhé chodby by se pak před ním měl otevřít prostor s výhledem na moře a měl by vstoupit na visutou lávku k lodi, kde by měly být sochy znázorňující otroky přesně tak, jak byli umístěni na otrokářských plavidlech. Tedy přes sebe, aby se jich tam vešlo co nejvíce. „Ty sochy by měl dělat senegalský umělec, který předběžně kývl na to, že by se na projektu podílel. Zatím se nám s ním ale ještě nepodařilo dohodnout všechny podmínky,“ uzavírá Matzner.

Reportáž ze Senegalu si můžete přečist ve středečním vydání deníku Lidové noviny