„Střelba zní od Detroitu přes Indianapolis a Chicago až po Omahu – v těchto městech byli zabiti lidé ve spojení s protesty,“ píše deník The Washington Post, podle kterého se demonstrace rozhořely v 75 městech USA. Podle médií tak jde o největší protestní hnutí od roku 1968, kdy byla zavražděna ikona boje za rovnoprávnost černochů Martin Luther King. Současné násilné protesty spustila vražda černocha George Floyda v minnesotské Minneapolis. Policista mu totiž klečel několik minut na krku.
  |
Bezpečnostní složky se při potlačování nepokojů musely uchýlit k používání obušků, slzného plynu a gumových projektilů. Několik stovek demonstrantů skončilo ve vězení a při násilných střetech zemřelo nejméně šest lidí.
Objevují se však i pozitivní případy. Snímky z New Yorku či Miami například ukázaly, jak se někteří demonstranti rozhodli svými těly ochránit výlohy obchodů, aby nedošlo k rabování jako v posledních dnech v Minneapolis. V kentuckém Louisville pak demonstranti obklopili jednoho z policistů, aby jej ochránili před případnými násilníky. Na oplátku několik desítek policistů v New Yorku pokleklo společně s demonstranty při poklidném protestu, aby uctili památku zabitého George Floyda.
American police kneel down infront of angry protests to ask for forgiveness on behalf of their colleague pic.twitter.com/xL2psBcxJ9
— Simon Madowa (@simonmadowa) June 1, 2020
Prezident Donald Trump mezitím zůstává v Bílém domě, nedaleko kterého o víkendu probíhaly protesty. Trump strávil několik hodin v bezpečnostním bunkru, který je určený pro výjimečné situace, jakou je například teroristický útok.
Hlavě státu však podle médií rozruch nezabránil, „v rozdělování společnosti“ špatnou volbou slov na Twitteru. „Útočil na demokraty, zatímco jejich města hořela. Mlátil kolem sebe, namísto toho, aby vedl,“ uvedl komentátor listu The Washington Post Dan Balz. „Raději bude z nešťastné situace vinit Obamu, Čínu, radikální levici či gaunery – prakticky kohokoliv, kromě sebe sama,“ napsal deník Financial Times.
Neklidnou situaci v USA sleduje prakticky celý svět. Demonstrace na podporu černošské menšiny ve Spojených státech proběhly o víkendu například v Londýně, Berlíně i Torontu a přitáhly velké množství lidí. Solidaritu vyjádřili i mnozí sportovci.
Ke kritizování Trumpovy vlády se pak přidaly především její soupeři na mezinárodním poli. „Americká policie páchá podobné zločiny až příliš často,“ zaznělo například z ruského ministerstva zahraničí. „Pokud máte tmavou pleť a jdete v USA po ulici, nemůžete si být jistí, že budete za pár minut na naživu,“ uvedl na Twitteru íránský ajatolláh Chameneí. Potlačování protestů se naopak hodí Číně, kterou USA kritizují za násilí v Hongkongu.
Dvě krize
Emoce v zemi však vřou i z jiných důvodů. Spojené státy se v současnosti potýkají se dvěma krizemi: koronavirem a demonstracemi. Pandemie v zemi zahubila více než sto tisíc lidí a mnozí Američané mají pocit, že se na ně systém vykašlal. Mnoha lidem nepomohla k psychickému zdraví ani karanténní opatření a naděje na rychlý návrat k normálu jim následně sebrala i přicházející ekonomická krize.
Kvůli koronavirové pandemii se v USA za prvních 8 týdnů uzavření země ocitlo bez práce více než 40 milionů Američanů. Následky krize zasáhly především etnické menšiny. Podle deníku The New York Times přišli totiž o zaměstnání nejčastěji černoši a hispánci. A nejen to. Statistiky ukazují, že samotná nemoc udeřila na černošské komunity mnohem silněji a lidé zde umírají mnohem častěji.
Navzdory tomu, že například ve státě Minnesota tvoří Afroameričané pouze 6 procent populace, představují 29 procent všech nakažených covid-19.
„Už tak jsme trpěli dost,“ uvedl pro The New York Times minneapolský zastupitel Phillipe Cunnigham, v jehož městě se před týdnem rozhořely první barikády po vraždě George Floyda. Podle něj se jen dostala na povrch nahromaděná frustrace mnoha lidí. Zároveň hrozí, že nové masové protesty zažehnou další vlnu koronavirové nákazy.
