Už týden v kuse Británie registruje přes 30 tisíc pozitivně testovaných denně, drtivou většinou se jedná o vysoce nakažlivou variantu delta. Bude-li tato trajektorie pokračovat, mohlo by dle odhadů brzy plnit tamní nemocnice až pět tisíc nových pacientů denně.
Podle části expertů k opětovnému rychlému šíření viru přispěl právě fotbal. Euro 2020 se totiž hrálo hned na dvou britských stadionech a semifinále i finále ve Wembley navštívilo přes 60 tisíc fanoušků.
Britský ministr zdravotnictví potvrdil plán na rozvolnění restrikcí v Anglii, zároveň občany vyzval k opatrnosti |
„Mladí příznivci fotbalu, převážně mužského pohlaví, jsou přesně tou demografickou skupinou, u níž nyní registrujeme nejvyšší nárůst případů,“ řekl agentuře Reuters Denis Kinane, imunolog testovací společnosti Cignpost Diagnostics. Mladí muži podle něj nákazu posléze šíří ve svých rodinách.
S podobným problémem se potýkají i další evropské země – zejména ty, které se probojovaly až do závěrečné fáze Eura. Ve Španělsku od začátku července denní přírůstek dvakrát přesáhl 20 tisíc. V Itálii zase vzbuzují rozpaky bouřlivé oslavy v ulicích Říma a ostatních měst. Jižané se totiž rozhodli přivítat své novopečené šampiony, jak se patří. Na úrodnou půdu nepadly ani výzvy k nasazení roušek při zpěvu oslavných písní.
I přesto je dosud jedinou zemí, která sáhla k opětovnému zpřísnění covidových opatření, Francie. „Když teď nezasáhneme, počty případů a čísla z nemocnic porostou,“ uvedl v úterý prezident Emmanuel Macron. Británie naopak trvá na dalším rozvolňování deltě navzdory.
„Díky společným obětem Britů a ochranné zdi našeho očkovacího programu jsme učinili výrazný posun,“ uvedl v úterý britský ministr zdravotnictví Sajid Javid. „Pevně věříme, že je ten správný čas na to, abychom naši zemi dostali blíž k normálnímu životu,“ dodal.
Pravda, britský premiér se snaží tlumit nadšení národa varovným tónem svých projevů. „Nemohu to už říci hlasitěji a důrazněji, tato pandemie není u konce,“ řekl ministerský předseda na úterní tiskové konferenci.
I přesto však již Britové překřtili 19. červenec, kdy dojde ke zrušení většiny zbývajících restrikcí, na „den svobody“. Mimo jiné totiž přestane platit povinnost nosit roušky na veřejných místech, a to včetně uzavřených prostor a hromadné dopravy.
Vláda také plánuje zrušit povinnost karantény pro navrátilce z evropských zemí. To by v praxi mohlo znamenat návrat „normálních“ prázdnin – běžnou součástí britského léta je totiž výjezd do letních bytů v Řecku, Španělsku či Portugalsku. Všechny tři jmenované země jsou však dosud na obávaném „jantarovém“ seznamu, který kromě dvou negativních testů na koronavirus vyžaduje po příjezdu desetidenní pobyt v jednom ze státem určených „karanténních“ hotelů.
V portugalských šlépějích
Otázkou však zůstává, jak dlouho hranice zůstanou otevřené na evropské straně. Naposledy, když Britové mohli cestovat, z toho totiž byla nová vlna pandemie právě v Portugalsku. Není jistě náhoda, že i tehdy to kritikové přičítali fotbalu. V Portu se totiž v květnu hrálo finále Ligy mistrů za účasti hned dvou anglických týmů – londýnské Chelsea a Manchesteru City. Na samotný stadion se sice dostalo „jen“ 16,5 tisíce fanoušků, další tisíce však zaplavily místní bary a hospody s vidinou bujarého fotbalového zážitku.
Italské oslavy a anglický rasismus. Finále evropského šampionátu přineslo řadu zajímavých momentů |
To nakonec odpovídá tomu, co o fotbalových zápasech tvrdí Světová zdravotnická organizace (WHO). Podle jejích expertů totiž problém nemusí spočívat primárně na ochozech stadionů, ale především v barech a pubech, kde fanoušci sledují zápasy na obrazovkách. Pravděpodobnost bližšího kontaktu je tam ještě vyšší, navíc se často jedná o nedostatečně větrané prostory.
Přední londýnská univerzita Imperial College zase nedávno publikovala studii, podle které mají mladé ženy až o 30 procent menší šanci, že se nakazí covidem kvůli rozdílnému společenskému chování. Jeho součástí je i menší inklinace k fotbalu a vášnivému podporování svých týmů na stadionech i u televizních obrazovek.
Galský kohout couvá
Země, kam se Britové jen tak nedostanou, je Francie. Prezident Emmanuel Macron totiž v úterním televizním projevu oznámil, že se znovu zpřísní covidová opatření – a to i přesto, že situace je tam o poznání méně vážná než v Británii nebo u sousedních Španělů.
Francie zároveň přistoupí na mnohem tvrdší přístup ve své očkovací kampani. Například vakcinace ve zdravotnictví bude povinná – kdo si ji nezajistí do 15. září, bude riskovat ztrátu zaměstnání.
V reakci na toto oznámení se hned ve středu k očkování přihlásilo téměř milion Francouzů. Přes polovinu z nich tvoří mladí lidé pod 35 let.
Francie se dlouhodobě řadí mezi státy, kde očkování odmítá nejvíce lidí – podle agentury Morning Consult je v tomto směru třetí na světě za Spojenými státy a Ruskem. Vakcínu si totiž nechce nechat podat až 17 procent Francouzů a jedenáct procent váhá.
Od září také začne platit povinnost vymáhat na vybraných místech takzvané covidpasy. Budou mezi ně patřit například kavárny a restaurace, ale třeba také obchodní centra či dálkové autobusy.