‚Průhledné jako sklo.‘ Vatikán poprvé zveřejnil detailní rozpočet, do budoucna slíbil lepší kontrolu |
„Byli zde tací, kteří by nás rádi přesvědčili, že svoboda trhu byla dostatečným předpokladem k tomu, aby (po vypuknutí pandemie) všechno zůstalo v pořádku,“ cituje z encykliky agentura Reuters. Papež dále tvrdí, že soukromé vlastnictví nemůže být za všech okolností bráno jako nezcizitelné právo, když někteří žijí v přepychu, zatímco jiní nemají nic.
I offer this social Encyclical as a modest contribution to continued reflection, in the hope that in the face of present-day attempts to eliminate or ignore others, we may prove capable of responding with a new vision of fraternity and social friendship. #FratelliTutti https://t.co/P3qso8k8qM
Také kritizuje ekonomickou teorii označovanou anglickým výrazem trickle-down (prosakování), kterou zastávají někteří konzervativní politici a ekonomové. Podle tohoto myšlenkového proudu daňové úlevy a další opatření na podporu velkých firem v konečném důsledku přinášejí pozitiva i pro zbytek společnosti díky soukromým investicím a vytváření pracovních míst, tedy „prosakováním“ bohatství shora dolů.
Papež František v encyklice toto uvažování odsuzuje jako „magickou teorii“ a jako součást „dogmatu neoliberální víry“. Také se vyjádřil k finanční krizi po roce 2008, která byla podle něj promarněnou šancí na změnu. Místo toho prý krize vyústila v nárůst svobod u „skutečně mocných, kteří vždy najdou způsob, jak vyváznout bez újmy“.
‚Srdce otevíráme celému světu‘
Encyklika je nejautoritativnější dokument, jaký může papež vydat. Vzhledem k obsahu se ta poslední zařadí mezi encykliky sociální. Text o několika částech se kromě ekonomických otázek vyjadřuje k řadě dalších témat, čtvrtá kapitola nazvaná „Srdce otevřené celému světu“ hovoří i o přijímání migrantů.
„Je naší povinností respektovat právo každé lidské bytosti na to najít si místo, kde může nejen uspokojit své primární potřeby a potřeby své rodiny, ale také se naplno realizovat jako člověk,“ citovala z dané kapitoly agentura ANSA.
František dále varuje před budováním skutečných i pomyslných zdí ve snaze zabránit kontaktům s jinými kulturami. „Ten, kdo vztyčí zeď... skončí jako otrok mezi zdmi, které vybudoval, bez obzorů,“ napsal papež.
Aniž by jmenoval konkrétní země či osobnosti, odsoudil politiky, kteří se na cestě k popularitě snaží využívat „nejzákladnějších a nejsobečtějších“ tendencí lidí nebo praktikují politiku nenávisti a strachu ve vztahu k jiným národům.
