Papež smířlivý, papež zásadový

Duchovní rozměr včerejšího programu kontrastoval s hmatatelnými projevy papežovy přítomnosti. Celá oblast okolo chrámu Hagia Sofia i Modré mešity byla včera hermeticky uzavřena. Kolem hlídkovaly tisíce policistů, nad městem přelétávaly vrtulníky. Turecké bezpečnostní složky údajně v některých chvílích rušily i telefonní signál. „Tady je papež ve větším bezpečí než v Římě,“ komentoval to recepční v hotelu naproti Modré mešitě.

Benedikt XVI. se uvnitř svatostánku, výjimečného i svými šesti minarety, podle očitých svědků v tichosti pomodlil. Vše trvalo několik vteřin – oči měl zavřené, ruce sepjaté a pouze pohyboval rty. Přitom byl údajně obrácen směrem k Mekce, tedy podobně jako jeho průvodce muftí Mustafa Cagrici. Papežova návštěva Modré mešity měla velký symbolický význam. Jednak se po papeži Janu Pavlu II. stal teprve druhou hlavou katolické církve, která do muslimského svatostánku zavítala. Benediktovo gesto bylo zároveň vnímáno jako smířlivý krok směrem k muslimům, které si proti sobě popudil nedávným projevem, interpretovaným jako obvinění islámu z násilných sklonů.

Papežovu návštěvu proto provázely i protesty radikálních islamistů, i když před chrámem Hagia Sofia, který Benedikt XVI. včera také navštívil, se jich sešlo sotva 40. „Hagia Sofia je turecká a zůstane turecká,“ hlásal jeden z plakátů. Demonstranti navázali na své předchůdce, kteří přišli s podobnými protesty už v roce 1967 – tehdejší papež Pavel VI. způsobil diplomatický skandál, když se zde pomodlil. Hagia Sofia je totiž už „jen“ muzeem – byť až do dobytí tehdejší Konstantinopole v roce 1453 bývala křesťanským chrámem a až do roku 1934 mešitou.

Benedikt XVI. se ale včera také dostal do malého sporu se svými hostiteli. Po jednání s patriarchou Bartolomějem totiž hovořil o ekumenickém charakteru jeho úřadu, což Turci neuznávají. „Považujeme patriarchát za tureckou instituci,“ reagoval na to mluvčí tureckého ministerstva zahraničí.

Papež se také nepřímo dotkl tureckých ambicí na členství v EU, byť je hned po svém úterním příletu podpořil. Po setkání s patriarchou totiž prohlásil, že Evropa by si měla znovu uvědomit „své křesťanské kořeny, tradice a hodnoty“. Ve společném prohlášení s Bartolomějem se pak zase vyslovil pro náboženskou toleranci a uznávání menšin. Těmito slovy se přitom ohánějí i někteří odpůrci tureckého členství v EU.