Wojtyła, který pocházel z Polska, se stal papežem v roce 1978 a v této pozici zůstal až do své smrti v roce 2005, kdy ho nahradil Němec Joseph Ratzinger (Benedikt XVI.). Přetrvávající popularita Jana Pavla II. je podle průzkumu Institutu středoevropské perspektivy způsobena především pozorností, kterou papež upínal k regionu střední Evropy.
Papežové Jan Pavel II. a Jan XXIII. jsou rok mezi svatými |
Wojtyła je v zemích V4 (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko) stále oblíbenou osobností mezi velkou částí populace. Pouze tři procenta respondentů uvedla, že o polském papeži, kterému by bylo 18. května sto let, nikdy neslyšela. Podle maďarského think tanku Nézőpont Intézet je Jan Pavel II. tak známý právě kvůli své službě ve funkci papeže. Svým způsobem ale může být překvapivé, že si lidé tolik nepřipomínají jeho osobnost, skutky a celkový odkaz.
Více než čtyři pětiny obyvatel (82 procent) zemí Visegrádu mají na Wojtyłu stále velice pozitivní názor. Jednotlivé státy nevykazují velké rozdíly v této statistice oproti průměru. V Maďarsku má papeže rádo 86 procent lidí, v jeho rodném Polsku 84 procent a na Slovensku jde o 82 procent. Pouze v Česku, kde se více než polovina lidí považuje za ateisty, je statistika o něco nižší - pozitivní názor na Jana Pavla II. má 74 procent obyvatel.
Průzkum, který byl prováděn metodou CATI v listopadu 2019, neukázal ani velké rozdíly mezi jednotlivými sledovanými skupinami podle věku, vzdělání či životní úrovně. Popularita Jana Pavla II. je výrazně vysoká především mezi mladými v Polsku, kde má papeže mezi lidmi mladšími 30 let rádo zhruba 87 procent obyvatel. Přitom v době, kdy papež zemřel, nemohlo být takovým lidem více než 15 let.
Maďarský think tank Nézőpont Intézet poukazuje na to, že vysoká popularita polského světce je dána mnoha faktory. Vedle osobní autenticity k ní přispívá například využívání moderních komunikačních prostředků. Existují ale i mnohem hlubší důvody, které stojí za oblíbeností Jana Pavla II. právě ve zmiňovaných státech.
Ochrana národní identity
Wojtyła totiž svůj úřad a pravomoci využíval i k boji proti totalitním režimům a celkově věnoval „svým“ státům výrazně větší pozornost než jeho předchůdci a nástupci. Navštívil také všechny státy dnešní V4 a formuloval zde své projevy plné povzbuzení a pohledu do budoucna.
„Nejvíce, čím mohou tyto státy přispět evropské kultuře, je ochrana své národní identity. Největší nebezpečí hrozí východní Evropě právě ve ztrátě svého já, “ uvedl papež v roce 2005. „Toto nebzpečí spočívá hlavně v nekritickém přebírání negativních prvků západního kulturního a společenského modelu. V poslední době jsme navíc byli svědky jakéhosi intelektuálního strádání, které může formovat Evropu v příštích letech,“ dodal tehdy.
