Účast na pohřbu zatím přislíbili například francouzský prezident Emmanuel Macron či americký prezident Donald Trump. Britského krále Karla III. na pohřbu zastoupí princ William, uvedl v úterý Kensingtonský palác. Zúčastnit se chce také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, sdělil tiskovým agenturám zdroj z jeho kanceláře. Podle prohlášení Kremlu naopak s účastí na sobotním pohřbu nepočítá ruský prezident Vladimir Putin, uvedla agentura AFP.
Do Vatikánu přiletí i prezident Argentiny Javier Milei. Papež František z Argentiny pocházel. Z Latinské Ameriky se očekává také účast prezidenta Brazílie Luize Inácia Luly da Silva.
Brazílie je označovaná za největší katolickou zemí. Z Německa přijedou spolkový prezident Frank-Walter Steinmeier a kancléř Olaf Scholz, svou účast oznámili i předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a šéf Evropské rady António Costa.
Italská premiérka Giorgia Meloniová kvůli účasti na pohřbu zrušila svou návštěvu ve Střední Asii. Počet politiků, kteří oznamují svou účast, postupně roste.
Rakev s papežovým tělem bude ve středu ráno v 09:00 převezena z kaple Domu svaté Marty do baziliky svatého Petra. Ráno se uskuteční krátké procesí. Po obřadu se v bazilice budou moci věřící s papežem rozloučit. Vatikán dnes odpoledne uvedl, že dveře baziliky se pro věřící, kteří chtějí papeže naposledy pozdravit, otevřou ve středu v 11:00 a zavřou se v pátek v 19:00.
Pohřební ceremoniál povede děkan sboru kardinálů Giovanni Battista Re. Po pohřbu bude rakev převezena do baziliky svatého Petra a pak do baziliky Panny Marie Sněžné (Santa Maria Maggiore), kde si papež přál být pohřben.
František bude prvním papežem od roku 1903, který bude pochován mimo historické vatikánské zdi, píše agentura Reuters. Bazilika je ale na základě úmluvy s Itálií považována za vatikánské území.
O datu konání pohřbu v úterý rozhodli kardinálové na prvním zasedání jejich kongregace po papežově úmrtí. Zasedání trvalo hodinu a půl a zúčastnilo se ho na šest desítek kardinálů, uvedl Vatikán.
Kdo rozhodne o novém papeži?Do dvaceti dní se musí sejít takzvané konkláve, které zvolí nového papeže. Účastnit se jej musí všichni kardinálové, kteří v den smrti nebo odstoupení papeže nepřekročili věk osmdesáti let. Maximální počet volitelů je od roku 1975 formálně stanoven na 120, pro konkrétní případy je však možné jejich počet navýšit. Aktuálně je 252 kardinálů, z nichž 138 splňuje podmínky pro hlasování. |
To je zhruba čtvrtina celého sboru a méně než polovina z 135 kardinálů, kteří mají právo volit papeže. Další zasedání se uskuteční ve středu odpoledne od 17:00.
V sobotu, kdy bude papež pohřben, vyhlásí státní smutek Polsko. Pětidenní smutek dnes schválila rovněž italská vláda, tři dny smutku budou držet i ve Španělsku. Mimo Evropu ohlásily státní smutek Argentina či Východní Timor.
O pohřbu v úterý jednala i italská vláda. Ta pověřila hlavními úkoly, které souvisí s obřadem, ministerstvo civilní ochrany a vyčlenila pro to pět milionů eur (125 milionů korun). Částka podle ministra Nella Musumeciho není konečná. Policie již začala zavádět bezpečnostní opatření.
Dům svaté Marty, kde se nachází rakev s pozůstatky papeže, v úterý dopoledne navštívil italský prezident Sergio Mattarella, uvedla agentura ANSA. Mattarella měl názorově i generačně blízko k Františkovi a v pondělí uvedl, že papežovo úmrtí v něm zanechalo hluboké prázdno.
Vatikán v úterý zveřejnil i některé podrobnosti ohledně pondělního rána, kdy papež zemřel. František pocítil první problémy v 05:30 a o hodinu později upadl do kómatu. Podle pondělního prohlášení zemřel v 07:35.
„Netrpěl, vše se stalo velmi rychle,“ citují vatikánská média nejmenované očité svědky posledních okamžiků papežova života. V oficiálním dokumentu Vatikán označil za příčinu úmrtí mozkovou mrtvici, která vedla ke kómatu a nezvratnému selhání srdce.
