Adrián Simancas už dvě hodiny pádloval na klidné hladině Magellanského průlivu u pobřeží chilské Patagonie, když se z vody vynořila velryba keporkak a stáhla ho pod hladinu.
„Viděl jsem tmavě modrou a bílou barvu, než jsem ucítil na obličeji slizký kartáč,“ vzpomíná na děsivou chvíli čtyřiadvacetiletý muž.
„Zavřel jsem oči, abych se připravil na náraz, ale bylo to měkké, jako když mě zasáhne vlna,“ popisuje pro deník The Guardian Simancas, který se ocitl v tlamě čtyřicetitunového kytovce.
„Cítil jsem, jak kolem mě sklapla tlama a něco obrovského mě táhlo pod hladinu. Intuitivně jsem zavřel oči a zadržel dech. Bylo to jako v nějakém víru, točil jsem se,“ dodává mladík.
Děsivý zážitek nakonec trval jen několik sekund. Než si to uvědomil, Simancas cítil, jak ho jeho záchranná vesta vytahuje na hladinu. Šokovaný muž zavolal na svého otce, který celý incident zaznamenal na 360stupňovou kameru připevněnou na jeho člunu.
Přestože Simancas vyvázl bez zranění, odborníci se shodují, že jakýkoliv střet mezi člověkem a velrybou může být nebezpečný. María José Pérez Álvarezová, mořská bioložka z chilské univerzity (Universidad de Chile), vysvětluje, že keporkak není schopen člověka sežrat. Živí se totiž malými rybami, protože jeho jícen je příliš malý. A to i přesto, že dospělí jedinci měří na délku až 18 metrů. „Nemůže člověka kousnout, ale přesto by ho mohl neúmyslně zranit,“ varuje odbornice.
K opatrnosti nabádají i kajakáři v oblasti. Guillermo Meza, který provozuje společnost organizující výlety na kajaku, se obává, že muži byli příliš daleko od břehu. „Na nafukovacím člunu bych nikdy nepádloval tak daleko na otevřené moře. Při pozorování velryb doporučujeme udržovat vzdálenost od kytovce větší než sto metrů,“ vzkazuje Meza.
Simancas však tvrdí, že velrybu neviděl, ani se k ní úmyslně nepřiblížil. „Moře bylo velmi klidné. Byli jsme na konci zálivu, když se objevila velryba. Neviděl jsem žádná hejna ryb ani žádné podivné pohyby,“ uvádí. Velryba se na něj vrhla zezadu. „Bylo to naprosté překvapení,“ dodává.
Po střetu s velrybou měl muž poškozené pádlo. S otcem proto spojili oba čluny dohromady a dopádlovali společně ke břehu – jeden muž pádloval na pravé straně soulodí, druhý na levé.
„Cítím se být požehnaný, že jsem dostal druhou šanci napravit chyby, které mě do této situace dostaly,“ uzavírá Simancas, který se chce k outdoorovému sportu vrátit v příští sezoně.
