Velký podíl na vysokém počtu uprchlíků mají konflikty v Africe a také útěk statisíců barmských Rohingů do Bangladéše.
Nových uprchlíků bylo loni mezi běženci 16,2 milionu, což znamená, že denně z domovů ve světě prchá v průměru na 44 tisíc lidí. Ze zprávy úřadu OSN také vyplývá, že 85 procent uprchlíků se zdržuje v rozvojových zemích, a to i v těch nejchudších. Není tedy pravda to, co si někteří myslí, totiž že uprchlickou krizí jsou postiženy rozvinuté země, napsala agentura Reuters.
‚Kdy uvidím tátu?‘ Trumpova vláda bere děti migrantům. Chce je tak odradit od vstupu do země |
„Ocitli jsme se v okamžiku, kdy je třeba nucenému přesídlování čelit jiným a globálnějším způsobem, tak aby státy a společenství nezůstaly v těchto situacích osamocené,“ řekl vysoký komisař OSN pro uprchlíky Filippo Grandi.
Počet „domácích běženců“ se nezvyšuje
Kvůli tomu, aby unikli konfliktu nebo pronásledování, odešlo v roce 2017 z domovů 25,4 milionu lidí, což je téměř o tři miliony více než v roce 2016. O 300 tisíc, na 3,1 milionu lidí, stoupl počet těch, kteří na konci loňského roku čekali na udělení statusu uprchlíka. Jediný z dílčích údajů, který se nezvýšil, je množství lidí, kteří sice opustili své domovy, ale zůstali ve své zemi. Je jich 40 milionů, což je méně než bylo v roce předchozím. Těchto „domácích běženců“ má nejvíce Sýrie, za ní pak je Kolumbie, Kongo a Afghánistán.
Více než pětina uprchlíků jsou Palestinci a ostatní jsou především z pěti zemí: ze Sýrie, Afghánistánu, Jižního Súdánu, Barmy a Somálska.
Z pohledu absolutních čísel nejvíc uprchlíků přijalo Turecko, na jehož území je 3,5 milionu běženců, hlavně Syřanů. Z pohledu poměru k domácí populaci je uprchlíky ale nejvíce zatížen Libanon.
