Když se řekne „Velká čínská zeď“, člověk si zpravidla vybaví turistickou atrakci v severní části Číny. Teď ale přibývá další, a to na čínském jihu. Právě tam začal během posledního roku růst plot s ostnatým drátem. Uživatelé sociálních sítí mu přezdívají „velká jižní zeď“.
Oficiálním důvodem pro budování plotu je boj proti covidu-19. Například nedaleko vietnamsko-čínské hranice lidová republika nedávno musela uzavřít do karantény další několikamilionové město Paj-se. Čína, kde se nyní konají zimní olympijské hry, totiž pokračuje ve své politice nulové tolerance vůči covidu a hned při propuknutí prvních případů infekce přijímá extrémně přísná opatření.
Covid jako záminka
Své o tom vědí také občané města Žuej-li, jež leží na hranicích s Myanmarem (Barmou). Během minulého roku se tam objevilo asi 700 případů koronaviru, z nichž většina údajně přišla ze sousední země. Výsledkem byl lockdown za lockdownem, ani to však nedokázalo zabránit rozšíření nákazy. Pekingské vedení za toto „selhání“ dokonce odvolalo místního stranického tajemníka.
Jenže tento argument stěží obstojí. Vietnam ani Myanmar, po jejichž hranici Čína plot primárně buduje, si totiž ve zvládání pandemie nevedou o tolik hůř než Čína. Obě země se v celkovém počtu případů pohybují na komfortní 144., resp. 163. příčce na světě, zatímco Čína je dvěstědvacátá.
Jakkoli Vietnam skutečně v současnosti zažívá nárůst případů v důsledku rozšíření varianty omikron, budování plotu začalo dlouho předtím – podle zjištění deníku The Wall Street Journal již Peking stihl postavit zhruba 460 kilometrů plotu.
Pravý důvod je ale podle západních novinářů úplně jinde.
Čína má totiž už dlouho políčeno na „pašeráky“, jež své zboží nabízejí v říši středu na černém trhu. To se týká například farmářů pěstujících ovoce, ale údajně též drogových dealerů.
Podle některých odborníků jde Pekingu také o to, aby udržel vlastní lidi na své straně hranice. „(Číňany) lákají pracovní příležitosti spojené s rychlým ekonomickým růstem, stabilitou a efektivním řízením pandemie covidu-19 ve Vietnamu,“ uvedl pro australský server ABC News profesor Tran Ly z Deakinovy univerzity v australském Melbourne.
Podle informací ABC v současnosti ve Vietnamu pracuje přes 30 tisíc čínských občanů. To však zahrnuje pouze legální pracovní sílu. Nelegálních migrantů a „pendlerů“ je podle odhadů z obou stran hranice několikanásobně tolik.
Zdí proti migraci
Stavbou nové bariéry se Čína přidává k celosvětovému trendu. Ploty a zdi – v historii oblíbený prostředek pro zvládání migrace – se totiž od 90. let 20. století opět dostávají do módy.
Od roku 1993 probíhá výstavba plotu mezi USA a Mexikem, který má zabránit ilegální imigraci či pašování drog do Spojených států. Tento plot byl v poslední době značně zpopularizován bývalým prezidentem Donaldem Trumpem coby „Trumpova zeď“. Staví se také na 3400 kilometrů dlouhá bariéra mezi Indií a Bangladéšem, plot mezi Indií a Myanmarem, či bariéra mezi Tureckem a Íránem.
Několik podobných projektů se v poslední době objevilo též v Evropě. Například na maďarské jižní hranici se Srbskem vyrostl během uprchlické krize v roce 2015 na 175 kilometrů dlouhý plot. Polsko zase buduje více než 400 kilometrů dlouhou bariéru podél hranic s Běloruskem.
Pokud by se Čína rozhodla „opevnit“ celou jižní hranici, byl by to novodobý světový rekord. Její hranice s Myanmarem, Vietnamem, Laosem a dalšími státy se totiž rozprostírá po délce zhruba 4 800 kilometrů. Na její severní protějšek by to ale pořád bylo málo. Historická Velká čínská zeď totiž měří téměř dvojnásobek, asi 8 850 kilometrů.
