Nově navržená nukleární doktrína USA již zamířila z Pentagonu k prezidentovi Donaldu Trumpovi k potvrzení. Její součástí je i žádost ministerstva obrany o možnost použití jaderných zbraní v reakci na devastující nenukleární útoky na americkou infrastrukturu, informuje deník The New York Times.
Po několik desetiletí bylo použití jaderných zbraní vnímáno jako poslední možnost, jak odpovědět na útok nepřátel USA. Nová doktrína však předpokládá, že by Spojené státy mohly reagovat na závažný kybernetický útok i použitím nukleárních zbraní.
USA tvoří jadernou doktrínu. Chtějí posílit ochranu Evropy před hrozbou Ruska |
Kybernetické útoky jsou podle odborníků nejefektivnějším způsobem, jak poškodit infrastrukturu. Dá se tak paralyzovat celá řada systémů, od elektrické sítě, přes síť telefonní až po internetové připojení, aniž by útočník použil zbraně hromadného ničení.
Dokument uvádí, že k použití jaderného arzenálu by došlo pouze za „extrémních okolností“, které definuje jako „útok na USA, spojence nebo civilní populaci partnerů, či infrastrukturu.“ Pentagon i Bílý dům odmítly celou záležitost komentovat, jelikož novou doktrínu prezident ještě neschválil.
Rusko vlastní ‚podmořské drony’
Pentagon v návrhu nové jaderné doktríny zároveň upozorňuje, že Rusko vlastní „podmořské drony“ schopné nést jadernou hlavici. Jedná se novinku, která může způsobit tsunami a zamořit pobřeží radioaktivními prvky.
„Rusko pokračuje ve vývoji přinejmenším dvou systémů s interkontinentálním dosahem, hypersonický kluzák a nové mezikontinentální podvodní autonomní torpédo vybavené jadernými zbraněmi,“ stojí ve zprávě Pentagonu o vládní pozici v záležitostech jaderných zbraní.
Podle serveru Defense news jsou autonomní torpéda schopná nést jadernou hlavici o síle až sto megatun, což představuje dvojnásobek nejsilnější jaderné bomby, která kdy byla testovaná.
Podezřelé americké špionážní letadlo při dronovém útoku na Rusy? Experti se tvrzení Moskvy vysmáli |
O existenci takových torpéd se již delší dobu spekulovalo, ale až letošní zpráva amerického ministerstva obrany to veřejně potvrdila.
„Při modernizaci ‚zděděných‘ sovětských jaderných systémů Rusko navíc vyvíjí a rozmisťuje nové jaderné hlavice a odpaliště,“ uvádí dokument, který jako první zveřejnil server Huffington Post.
V přiložené tabulce, která popisuje všechny ruské jaderné kapacity a jejich vývoj za poslední dvě desetiletí, se podmořský dron vyskytuje pod pojmem „autonomní podvodní vozidlo“ nesoucí název Status-6.
Popis ruského autonomního torpéda Status 6, které je schopné nést hlavici o síle až 100 megatun.
Černobílá grafika, kterou zveřejnil Huffington Post, není dobře čitelná a proto není možné potvrdit, ale ani vyvrátit, zda již byl dron nasazen. Podle serveru Defense News Rusové již v minulosti alespoň jednou otestovali autonomní torpédo, které Pentagon označuje jménem Kaňon či jako Ocean Multipurpose System-6.
Podle ruských sdělovacích prostředků má Status-6 dosah téměř 10 tisíc kilometrů, maximální rychlost přesahující 56 uzlů a může sestoupit do hlubin pod úrovní hladiny tisíc metrů. Vyvinula ho společnost Rubin Design Bureau, která je největším výrobcem ponorky v Rusku. Byla navržena tak, aby mohla být vypuštěna z nejméně dvou různých tříd jaderných ponorek, včetně třídy Oscar, která je schopná nést až čtyři drony Status-6.
Původní podvodní dron Kaňon byl podle dostupných informací navržen tak, aby vytvořil tsunami, které by nejen zdevastovalo přímořská města, ale také radioaktivně zamořilo pobřeží. Vzhledem k odpálení pod vodou jsou autonomní torpéda nezasažitelná protiraketovou obranou.
Obnova jaderné triády je nutná
Nová jaderná doktrína znovu potvrzuje americkou potřebu plné jaderné triády (stragetické bombardéry, mezikontinentální balistické rakety a balistické rakety odpalované z ponorek). Jak však poznamenává Defense News, zpráva žádným způsobem nenaznačuje, „že by Pentagon měl zájem o vývoj bezpilotních podmořských vozidel schopných doručit jadernou zbraň.“
Podle agentury AP americká jaderná doktrína vychází z ruské doktríny, která připouští hrozbu nasazení jaderných zbraní menšího kalibru v konvenčním evropském konfliktu v naději, že to přinutí USA a NATO k ústupu.
USA by měly nevelké množství balistických raket dlouhého doletu vyzbrojit menší jadernou náloží. Ve výzbroji by navíc měly znovu objevit jaderné křídlaté rakety odpalované z ponorek, které Obama v roce 2011 z arzenálu vyřadil.
Podle kritiků může strategie zvyšování jaderné síly USA přiblížit zemi k jadernému konfliktu s Ruskem. Autoři plánu ale tvrdí opak s tím, že americké strategické letouny vyzbrojené jadernými bombami, které jsou dnes jedinou formou jaderného odstrašení Ruska v Evropě, ztrácejí vlivem ruské protivzdušné obrany na účinnosti.
