Počet aktivních vojáků má klesnout ze současných 522.000 až ke 440.000, což je nejméně od druhé světové války. Armáda zruší některé základny. Letectvo se zase zbaví oblíbených bitevních letadel A-10, informovala agentura Reuters. Rozpočet musí schválit Kongres, kde mohou některé úspory narazit.
Pentagon stejně jako další americké federální úřady čelí v poslední době tlaku na omezení výdajů. Ve fiskálním roce 2015 bude jeho rozpočet činit 496 miliard dolarů (téměř deset bilionů korun), což je nižší částka, než se kterou ministerstvo pro tento rok počítalo v dřívějších plánech. Hagel v dnešním projevu prohlásil, že armáda se musí přizpůsobit realitě omezených rozpočtů a upravit podle toho svou velikost i výzbroj.
Ústup z Afghanistánu
Spojené státy se na konci roku chystají stáhnout značnou část svých mužů z Afghánistánu. Podle Hagela nebude poté Pentagon potřebovat takové množství pozemních jednotek a chce se soustředit na snížení jejich počtu, což by umožnilo výraznou úsporu financí.
Ze současného počtu chtělo původně ministerstvo snížit počet vojáků v příštím roce na 490.000, Hagel však nyní oznámil počet o dalších 40.000 až 50.000 nižší. Dosud nejštíhlejší armádu od druhé světové války měli Američané v roce 1999, kdy v ní bylo necelých 480.000 lidí. Pentagon chce podle Hagela více peněz než původně plánoval investovat do nákupu a vývoje moderních leteckých technologií.
Úspory se dotknou i příjmů vojáků
Bojové letouny A-10 proto budou muset ustoupit investicím do stíhaček F-35. Z amerického leteckého arzenálu budou vyřazeny rovněž starší průzkumné stroje U-2 a namísto toho se armáda zaměří na modernizaci bezpilotních špionážních letadel Global Hawk.
Omezení zasáhnou i do námořní výzbroje, když podle ministra armáda nakoupí v rámci programu pobřežního loďstva (LCS) 32 bojových lodí namísto původně plánovaných 52.
Úspory se dotknou i příjmů samotných vojáků, kteří se podle agentury AP budou muset smířit s poklesem odměn. Hagel rovněž chystá do roku 2017 zrušení některých domácích vojenských základen, jenže podobné plány již v minulosti neprošly kvůli odporu kongresmanů. Ministerstvo chce během období následujících deseti let ušetřit podle dříve zveřejněných plánů v případě příznivého vývoje rozpočtů přes 50 miliard dolarů, kritická varianta však připouští až úspory přibližující se k bilionu dolarů.
