Podle informací deníku USA Today se začíná americká armáda intenzivněji připravovat na operaci na Kubě. Dva anonymní zdroje potvrdily, že Pentagon a Jižní velitelství USA (Southcom) dostaly krizové instrukce pro případ, že by Trump vydal přímý rozkaz k intervenci. Tato eskalace přichází v době, kdy administrativa stupňuje tlak na komunistickou vládu v Havaně.
Hospodářská situace na Kubě je přitom kritická. Poté, co Trumpova administrativa v lednu drasticky omezila dodávky ropy, se ostrov potýká s ochromujícími výpadky elektřiny či kolapsem dopravy.
„Mohu si dělat, co chci,“ říká Trump
Prezident Trump se k situaci vyjádřil bez servítek. Přestože se pozornost Spojených států aktuálně upírá k válečnému konfliktu v Íránu, který se prozatímně utišil příměřím, Trump prohlásil, že by pro něj bylo „ctí“ Kubu v nějaké formě ovládnout. „Ať už ji osvobodím, nebo zaberu, myslím, že si s ní můžu dělat, co chci,“ uvedl pro USA Today.
Trump přitom v polovině března uvedl, že si Kuba přeje uzavřít dohodu se Spojenými státy. Washington ji podle něj buď brzy uzavře, nebo „udělá to, co považuje za nutné.“
Kubánský prezident Miguel Díaz-Canel na hrozby reagoval nebývale ostře. V rozhovoru pro Newsweek potvrdil, že ostrov je připraven na případnou obranu: „Budeme bojovat. Zemřít za vlast znamená žít,“ nechal se slyšet.
Situace je o to nepřehlednější, že obě země ještě v březnu jednaly o historické ekonomické dohodě, která měla vztahy naopak rozmrazit.
Naději na diplomatické řešení však zastiňuje lednová intervence ve Venezuele, kde americké síly při bleskové operaci v Caracasu zneškodnily ochranku prezidenta Madura, složenou i z kubánských vojáků. Kubánští tajní policisté přitom hráli nemalou roli ve fungování Madurova režimu.
Diskuse o vojenské intervenci nejsou ve Washingtonu žádnou novinkou: na stole amerických politiků leží v různých podobách již celé dekády. Kořeny těchto plánů sahají až do roku 1959, kdy Fidel Castro se svými povstaleckými jednotkami ovládl Havanu. Následné spojenectví Kuby se Sovětským svazem a příklon ke komunismu udělaly z ostrova trvalý strategický a ideologický terč americké zahraniční politiky.
Přímý pokus o svržení režimu však historie zná pouze jeden: tím je neúspěšná invaze v Zátoce sviní v dubnu 1961. Výsadek exilové skupiny „Brigade 2506“ se tehdy pokusil s podporou americké CIA svrhnout Fidela Castra, ale akce skončila do tří dnů drtivou porážkou mimo jiné kvůli podceněné přípravě.
