Péter Magyar se narodil 16. března 1981 v Budapešti a tamtéž v roce 2004 získal právnický titul na Fakultě práva a humanitních věd na Katolické univerzitě Petra Pázmánye.
Už během studií vstoupil do strany Fidesz – Maďarská občanská unie, spoluzaložené dosavadním maďarským premiérem Viktorem Orbánem. Jejím členem byl do roku 2024. Po získání titulu se živil jako obchodní právník v několika nadnárodních firmách a v roce 2006 se podílel na bezplatné právní pomoci obětem násilných pouličních protestů proti tehdejší vládě premiéra Ference Gyurcsányho.
Později spolupracoval s i vládou. Od roku 2010 působil na maďarském ministerstvu zahraničních věcí a obchodu. O rok později se stal diplomatem stálého zastoupení Maďarska při Evropské unii. Od roku 2015 byl diplomatem Úřadu předsedy vlády zodpovědným za spolupráci s EU.
Péter Magyar v politice
Ke vstupu do politiky jej v roce 2024 přiměla únorová kauza tehdejší prezidentky Katalin Novákové a jeho bývalé manželky a tehdejší ministryně spravedlnosti Judit Vargové, se kterou se o rok dříve rozvedl. Vlnu nevole a rozsáhlé protesty vyvolala amnestie podepsaná oběma političkami pro muže odsouzeného za krytí sexuálního zneužívání v dětském domově.
Nováková, která byla v prezidentských volbách kandidátkou Fideszu, i Vargová (rovněž za Fidesz) v návaznosti na to rezignovaly. Ze všech veřejných funkcí odstoupil i Magyar a s odvoláním na systém, jehož nechce být součástí, začal pořádat masové demonstrace a volat po změně. Rovněž začal šířit zákulisní informace z vládní partaje.
V dubnu 2024 oznámil svou kandidaturu ve volbách do europarlamentu za tehdy téměř neznámou stranu Tisza (Tisztelet és Szabadság Párt – tedy Respekt a svoboda). Zprvu byl jejím místopředsedou, po úspěchu, kdy Tisza získala téměř třicet procent hlasů a skončila druhá za Fideszem, se stal jejím předsedou.
To byl od roku 2006 nejvyšší procentní zisk ve volbách pro některou stranu mimo Fidesz. Magyar, který sám sebe označuje za „kritického proevropského a konzervativního liberála“, se poté stal hlavním hlasem maďarské opozice.
S jakými sliby vyhrál volby do parlamentu
Magyar slibuje svým voličům zejména změnu režimu. Dlouhodobě kritizuje autoritářské sklony Viktora Orbána, korupci a klientelismus.
Oba politici se přesto na mnoha tématech shodnou, o čemž vypovídá i dlouhé angažmá Magyara ve Fideszu – oba se například staví odmítavě k migraci a povinným kvótám nebo podpoře Ukrajiny a jejímu přijetí do EU.
Tisza je však na rozdíl od Fideszu prounijní a proklamuje odhodlání bojovat s ruskou propagandou a snížení závislosti na Rusku. Podle nezávislého think-tanku European Policy Center by však zvolení Magyara nemuselo nutně vést k napravení vztahů Budapešti a Bruselu.
Jeho strana staví program na kombinaci „vyčištění státu“ (od korupce, veřejné zakázky, justice), domácích investic (zdravotnictví, školství) a pragmatičtějšího vztahu k EU - včetně slibu odblokovat evropské peníze vázané na výhrady k právnímu státu. Zároveň se Magyar vyhýbal tomu, aby byl mohl snadno vylíčený jako „válečná strana“, což mu podsouval Orbán. Odmítl například posílat vojáky na Ukrajinu a některé citlivé otázky chce řešit referendem. Orbána a jeho spolupracovníky viní Magyar z korupce i toho, že veřejné peníze používají ve prospěch svých příbuzných a spojenců.
V předvolebním programu Magyar navrhl zlepšit veřejné služby, jako je zdravotnictví a školství, které jsou v žalostném stavu, a bojovat proti korupci, která „je všude“. Nastínil také prozápadní zahraniční politiku a prohlásil, že se bude snažit učinit z Maďarska spolehlivého spojence NATO a loajálního člena EU. Stejně jako Orbán ovšem odmítá dodávky zbraní na Ukrajinu a je proti rychlému začlenění této země do EU, i když s dosavadním maďarským premiérem nesdílí nepřátelskou rétoriku vůči Kyjevu.
Program strany Tisza počítá také se splněním podmínek pro přijetí eura do roku 2030, investicemi do veřejné dopravy a tvrdším postupem proti korupci včetně navrácení veřejných prostředků, které podle strany skončily u podnikatelů napojených na vládu.
Kontroverze kolem Pétera Mayara
Hodnocení těch, kteří Magyara znají, se často pohybují mezi obdivem a antipatií. Mnozí chválí ohromné hnutí, které vybudoval, a disciplínu, kterou prokazoval při cestách po celé zemi, kde pronášel až šest projevů denně. Současně jej popisují jako člověka s výbušnou povahou a stylem, který může být občas drsný.
S rostoucí popularitou Magyar čelil i řadě obvinění - včetně obvinění z domácího násilí. S Vargovou, která byla v letech 2019 až 2023 ministryní spravedlnosti ve čtvrté a páté vládě Viktora Orbána, byli manželé v letech 2006 až 2023. Po jejich rozchodu Vargová uvedla, že ji Magyar po celou dobu od jejich sňatku slovně i fyzicky týral.
