Středa 24. dubna 2024, svátek má Jiří
130 let

Lidovky.cz

Pětihodinové jednání Merkelové, Hollandea a Putina skončilo. Neví se jak

Vladimír Putin

  9:56aktualizováno  22:52
MOSKVA/MNICHOV - Po zhruba pěti hodinách v pátek v Moskvě skončilo jednání německé kancléřky Angely Merkelové a francouzského prezidenta Françoise Hollandea s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o možnostech, jak zastavit násilí na východě Ukrajiny. Zda a na čem se státníci dohodli, ale zatím nikdo neví. Trojice bude v rozhovoru pokračovat v neděli telefonicky.

Vladimir Putin, Francois Hollande a Angela Merkelová. foto: ČTK

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov nesdělil žádné výsledky, pouze řekl, že oba prezidenti i kancléřka se shodli na tom, že schůzka byla přínosná a že budou nadále pracovat na možnosti vypracovat společný dokument, který by prosadil příměří podle loňských mírových ujednání z Minsku.

Společná tisková konference státníků nebude a ani se nečekala. Merkelová i Hollande již podle Peskova opustili Kreml a zamířili na letiště.

„Rozhovory se konají v úzkém formátu, členové delegací a experti nejsou přítomni,“ informoval Dmitrij Peskov po zahájení rozhovorů.

Merkelová s Hollandem přicestovali do Moskvy pozdě odpoledne a z letiště se ihned vydali do Kremlu. Kancléřka v Berlíně ještě před odletem prohlásila, že není jisté, zda se dnes podaří dosáhnout dohody o příměří. Jejím základem by měla být ujednání z Minsku, ve kterých se Kyjev a proruští separatisté loni v září shodli na klidu zbraní. Hollande vyjednání příměří považuje za první krok, nutná je podle něj všeobecná dohoda o řešení krize v oblasti Donbasu.

Schůzce s Putinem předcházelo čtvrteční rokování v Kyjevě s ukrajinským prezidentem Petrem Porošenkem, kterému Merkelová a Hollande svůj mírový plán představili.

Hlavně ne zbraně

Nová iniciativa Hollandea a Merkelové je považována za snahu utišit sílící hlasy v západních zemích, zejména v USA, které vybízejí k dodání zbraní Ukrajině, aby mohla čelit ofenzivě proruských povstalců, podporovaných vojensky Ruskem. Prezident Barack Obama chce o případných vojenských dodávkách na Ukrajinu rozhodnout až po nynější diplomatické intervenci Berlína a Paříže.

„Je naprosto otevřené, zda v těchto jednáních uspějeme a dosáhneme příměří,“ řekla Merkelová před jednáním novinářům. „Nevíme, zda se toho podaří dosáhnout dnes, nebo zda nebudou nutná další jednání. Nevíme, zda rozhovory (v Moskvě) budou krátké nebo dlouhé, ani zda to bude poslední jednání. Můžeme jen udělat vše, co je v našich silách, abychom konflikt vyřešili a hlavně abychom zastavili krveprolití,“ zdůraznila Merkelová.

ČTĚTE TAKÉ:

K moskevským rozhovorům se v Paříži vyslovil i Hollande. Do Moskvy prý odjížděl proto, aby dosáhl „globální dohody o zastavení násilí na Ukrajině“. Klid zbraní je podle něj jen prvním krokem. „Po několikahodinovém jednání v Kyjevě teď skutečně jde o dosažení dohody,“ uvedl prezident s odkazem na čtvrteční pětihodinové konzultace s Merkelovou a ukrajinským prezidentem Petrem Porošenkem v ukrajinské metropoli. „Každý ví, že prvním krokem je příměří, ale to není vše. Musíme dosáhnout všeobecné dohody,“ zdůraznil.

Minsk plus

Podle německého listu Süddeutsche Zeitung připravují Merkelová a Hollande plán „Minsk plus“, které má navázat na zářijová ujednání z běloruského hlavního města. Nový plán prý vychází z uznání nynější frontové linie. „Porošenkovi chtějí vysvětlit, že je to poslední šance na záchranu Ukrajiny před vojenskou porážkou a hospodářským kolapsem,“ napsal deník.

Angela Merkelová s francouzským prezidentem Francoisem Hollandem a předsedou...

Merkelová na tiskové konferenci řekla, že s Hollandem nejede do Moskvy jako „neutrální prostředník“. Pokusí se „zajistit národní sebeurčení, které je součástí evropského uspořádání“. O územních otázkách cizí země ale prý kancléřka nebude nikdy vyjednávat.

Ruský list Nězavisimaja gazeta dnes usoudil, že v Německu a Francii jsou odhodláni dosáhnout míru za každou cenu a pokusí se s pomocí ministra zahraničí USA Johna Kerryho přesvědčit Kyjev, aby přijal plán dříve navržený Putinem. Tedy legalizovat rozšířené území povstalců a poskytnout jim autonomii. „Donbas by měl možnost přímo ovlivňovat rozhodování v Kyjevě a zároveň by si zajistil financování ze státního rozpočtu,“ uvedl ruský list.

Zmrazit konflikt?

List The Financial Times v pátek s odvoláním na ruské diplomaty napsal, že zmrazení konfliktu na východě Ukrajiny je dnes prakticky jedinou cestou, jak zastavit krveprolití. Putin prý navrhl vytvořit na východě Ukrajiny území se stejným statusem, jaký má dnes separatistická gruzínská Abcházie nebo moldavské Podněstří.

Podle francouzského listu Le Figaro může plán Paříže a Berlína spočívat v návrhu neutrality Ukrajiny a federálního uspořádání. Podstatu konfliktu ovšem takové uspořádání neřeší.

ČTĚTE TAKÉ:  Ruské rakety vypadají jak ohňostroje. Jenže zabíjejí, říká ukrajinský voják

Německý Bild konstatuje, že že už sám fakt, že páteční jednání se uskuteční v Moskvě, signalizuje Putinovo vítězství. Ukrajinská vojska jsou zahnaná do kouta a Porošenko je zjevně připraven podepsat cokoli, aby noční můru zahnal. „Bylo by ale iluzí domnívat se, že Putin se po podpisu nové mírové smlouvy zastaví. Proč by to dělal?“ uvádí list.

Konference v Mnichově

V německém Mnichově mezitím začíná 51. ročník mnichovské bezpečnostní konference. Několik set politiků, ředitelů významných firem i zástupců nevládních organizací se v první den konference zaměří zejména na situaci na Donbasu.

Konferenci odpoledne otevřou projevy německé ministryně obrany Ursuly von der Leyenové a generálního tajemníka Severoatlantické aliance Jense Stoltenberga. V další diskusi budou účastníci konference diskutovat o problematice takzvané hybridní války, jak je označována situace, kdy podle NATO bojují na straně separatistů i neoznačení ruští vojáci.

PSALI JSME:

Hlavním dnem konference bude tradičně sobota, kdy se očekává vystoupení německé kancléřky Angely Merkelové, amerického viceprezidenta Joea Bidena, ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova či ukrajinského prezidenta Petra Porošenka. V neděli se účastníci konference zaměří na situaci na Blízkém východě a na dopady občanské války v Sýrii.

Humanitární koridory

Ve městě Debalceve, sevřeném v ohni boje mezi ukrajinskou armádou a proruskými rebely, začala v pátek evakuace civilistů. Umožňuje ji dohoda o příměří, které má platit do 17:00 SEČ. Humanitární koridor pro odchod civilistů byl vytvořen i v sousedním Vuhlehirsku a další v obci Černuchyne 15 kilometrů východně od Debalceve.

Humanitární koridor pro odchod civilistů byl vytvořen i v sousedním Vuhlehirsku, ve vsi Ridkodub a další v obci Černuchyne 15 kilometrů východně od Debalceve. Armáda z obležených oblastí vyvezla raněné a vojákům dopravila zásoby munice, uvedla agentura Unian.

Převoz civilistů se ale neobešel bez incidentů. Podle ruských médií se strhla přestřelka na předměstí Debalceve, do níž se dostaly i dva ruské televizní štáby. Jeden člověk byl zraněn střepinou granátu. Z jiných míst v okolí města se údajně ozývá minometná palba.

Obyvatelé Debalceve měli možnost odejít buď do 40 kilometrů vzdálené Horlivky, kterou ovládají separatisté, nebo do 50 kilometrů vzdáleného Artemivska, který je pod kontrolou vládních vojsk.

Na jiných místech v Donbasu boje pokračovaly i v pátek. Ostřelován z těžkých zbraní byl v noci Doněck, nad obcí Oleksandropillja 50 kilometrů severně od Debalceve armáda údajně sestřelila bezpilotní letoun vzbouřenců. U vsi Brjanka, která leží u města Alčevska v Luhanské oblasti, prý vojáci vyhodili do povětří sedm muničních skladů povstalců.

Autoři: ,

Slož puzzle a vyhraj jedinečné dárky od značky BEBELO
Slož puzzle a vyhraj jedinečné dárky od značky BEBELO

Každý den po celý tento týden můžete vyhrávat jedinečné dárky od značky BEBELO.