Mayer řekl, že nelze dopustit, aby se historie opakovala. Pietní ceremonie se konala u příležitosti takzvaných krvavých nocí – série poprav ve věznici Plötzensee v září 1943. O život při nich přišlo více než 120 Čechů.
Celkem za druhé světové války v Plötzensee zahynulo 672 někdejších československých občanů. Čechoslováci byli největší skupinou zahraničních obětí v Plötzensee, více zde bylo popraveno jen Němců.
V noci na 4. září 1943 podnikli spojenci rozsáhlý nálet na Berlín, při kterém byla poničena i nacistická trestní věznice Plötzensee. Poškozen byl přitom dům, ve kterém byli vězněni lidé odsouzení k smrti.
Nacisté následně rozhodli, že budou okamžitě popraveni. Asi nejznámějším popraveným Čechem během krvavých nocí byl komunistický novinář Julius Fučík.
„Máme zodpovědnost dělat vše proto, aby se dějiny neopakovaly,“ řekl v projevu poslanec Spolkového sněmu Mayer, který je také předsedou Svazu vyhnanců (BdV) a předsedou Česko-německé parlamentní skupiny.
Odkázal přitom i na nedělní volby v Sasku-Anhaltsku, které vyhrála strana Alternativa pro Německo (AfD). Sasko-anhaltská tajná služba ji přitom od roku 2023 považuje za prokazatelně pravicově extremistickou.
Projev na pietní akci přednesl také český velvyslanec v Německu Jiří Čistecký.
Zvláštní pozornost byla letos věnována československým ženám, které se staly oběťmi nacistického teroru v Plötzensee. Celkem nacisté v této věznici popravili 25 někdejších československých občanek. Zazněla například jména Ireny Bernáškové, Marie Dubské či Miloslavy Gschwindové.
Historik Kamil Nedvědický z Ústavu pro studium totalitních režimů ocenil, že se osud českých žen-odbojářek připomíná, protože jsou často ve stínu mužů.
Památník v bývalé věznici v severozápadní části Berlína často navštěvují i čeští politici. Loni to byl například český prezident Petr Pavel, letos ministr zahraničí Petr Macinka.
