Celá Ukrajina ve čtvrtek v pravé poledne vzpomínala na 33 obětí důlního neštěstí na východoukrajinské šachtě Zasjaďko, jedné z největších v zemi.
Ani ve chvíli takového neštěstí nebyly však obě strany ukrajinského konfliktu schopny se domluvit na společném postupu. Vedení Doněcké lidové republiky (DNR) odmítlo pustit záchranáře na své území. „Je to zločin,“ komentoval toto rozhodnutí Michail Volyněc, předseda Nezávislého odborového svazu horníků. „Oddíly záchranářů na okupovaném území nemají dostatek techniky, vše bylo rozkradeno.“
Peníze pro pozůstalé
Ukrajinský parlament ve čtvrtek odhlasoval usnesení, podle něhož rodiny zemřelých dostanou finanční kompenzace. Problém je, jak se k penězům dostanou. Poslanci vidí jako jedinou možnost, aby ti, kdo mají na náhrady nárok, vycestovali z okupovaných území do oblastí kontrolovaných ukrajinskou armádou, například do měst Kramatorsk nebo Slavjansk.
Uhlí v Donbasu■ Do roku 2014 Ukrajina exportovala přes šest milionů tun uhlí ročně za asi 610 milionů dolarů. Toto množství představovalo asi jen sedm procent z celkové těžby. ■ Během roku 2014 rebelové obsadili tu část Donbasu, kde se nachází 95 procent šachet Doněcké a Luhanské oblasti. V roce 2013 se v těchto šachtách vytěžilo 32 milionů tun uhlí, což je asi 40 procent z celkové ukrajinské těžby. ■ Sedm podniků dobývajících uhlí v Donbasu je zničeno, dvě šachty v Luhanské oblasti byly vyhozeny do vzduchu separatisty. Těžba za rok 2014 na Ukrajině klesla o 61 procent.  Horník z Donbasu. |
Tisková služba Kremlu oznámila, že prezident Vladimir Putin rozhodl vyčlenit rodinám obětí mimořádnou finanční pomoc. Rusové jim ji na rozdíl od Ukrajinců dovezou až na místo, takže si pro ni nikam jezdit nemusejí.
Ukrajina poté, co její východní část, kde je většina uhelných dolů a chemiček, obsadili proruští separatisté, přišla o podstatnou část drahocenné suroviny. Potřebuje ji především pro své tepelné elektrárny, které zajišťují asi 50 procent elektrické energie pro ukrajinské podniky i obyvatelstvo. Před topnou sezonou se ukrajinským elektrárnám nedostávaly nejméně tři miliony tun paliva.
I když donedávna Ukrajina uhlí vyvážela, musela koncem loňského roku urychleně hledat nové zahraniční zdroje. V prosinci ředitelé některých elektráren varovali, že mají zásoby na poslední tři dny. Ukrajinu měl před totálním zamrznutím zachránit nákup uhlí v Jihoafrické republice. Jenže akce skončila skandálem – jihoafrické uhlí, které doputovalo na Ukrajinu, nehořelo.
Korupce nad vlastenectvím
Firma Ukrinterenergo uzavřela s firmou Steelmont kontrakt na dodávku milionu tun uhlí. Tuna přišla Ukrajince na 80 dolarů, ovšem jak se ukázalo, jeho kvalita neodpovídala tomu, které potřebují ukrajinské elektrárny. Za obchod, který stál už tak prázdnou ukrajinskou státní kasu obrovské peníze, i za hrozící kolaps zásobování plynem může být odvolán i ukrajinský ministr paliva a energetiky Volodymyr Demčyšyn. Třetího března to navrhla skupina poslanců.
Případem nákupu nehořícího uhlí se zabývá i prokuratura. Začátkem prosince byl zatčen ředitel Ukrinterenerga Volodymyr Ziněvič. Hrozí mu soud za to, že způsobil ukrajinskému státu ztrátu kolem miliardy hřiven.
Vyšetřovatelé naznačili, že kromě nehořícího uhlí je problémem i korupce mimořádně velkých rozměrů – někdo nakoupil za státní peníze nehořící uhlí a ještě za to dostal tučnou provizi, a to ve chvíli, kdy ukrajinský stát doslova bojuje o život. Jenže šest obřích lodí plných černého zlata už doplulo k ukrajinským břehům a vozit ho zpět nikdo nemá v úmyslu.
Jen dovozem uhlí se ale situace nezachrání. Ukrajina i přes krajně napjaté vztahy a nevyhlášenou válku musela zakoupit část uhlí v Rusku a podle tvrzení separatistů dokonce i od tzv. Doněcké a Luhanské lidové republiky.
