"Němčinu by měli umět plynně a bez akcentu," zdůraznil Gül. Integrace by měla začínat už od mateřské školy, už tam se musejí děti tureckých přistěhovalců do spolkové republiky učit německy, dodal.
Podpořil tak nepřímo představy německé vlády, která v poslední době zahájila celospolečenskou debatu o integraci turecké menšiny. Kritici poukazují na to, že značná část přistěhovalců neumí kloudně německy, ačkoli v zemi žije někdy už ve třetí generaci.
Život v uzavřených ghettech ji k tomu často nenutí, mládež absolvuje povinnou školní docházku bez většího zájmu o vzdělání a výsledkem často bývá pocit sociální vyděděnosti. Z toho pak vyplývá nemožnost nalézt kvalifikované zaměstnání a vede to k dalšímu uzavírání se do ghett.
V integraci došlo podle Güla v minulosti k řadě chyb. Jak německá, tak turecká strana nedokázala postiženým pomoci. "Nyní s tím mají problémy obě naše země," řekl.
Boj proti nesnášenlivosti
Rezignovaně se Gül vyjádřil k protiislámským náladám narůstajícím v Německu a dalších evropských zemích. Antisemitismus, islamofobie nebo rasismus se podle něj chovají jako svého druhu nemoci, které čas od času vypuknou.
Děje se tak nezávisle na míře vzdělání nebo blahobytu společnosti. Vyzval politiky a intelektuály v daných zemích, aby proti tomu aktivněji vystupovali.
Turecký prezident v této souvislosti uvítal prohlášení svého německého kolegy Christiana Wulffa, v Německu vnímané jako kontroverzní, že islám už patří k Německu jako jiná náboženství.
Gül se domnívá, že Wulff doma nebyl dobře pochopen. "Vždyť jen pojmenoval skutečnost, že existují němečtí občané, kteří jsou muslimy, a že v Německu žijí i turečtí muslimové," zdůraznil.
